Pokles počtu vrabců souvisí se znečištěním ovzduší a špatnou stravou

Navzdory tomu, že jsou dobře přizpůsobeni městskému životu, počet vrabců domácích stále klesá. Aktuální studie zveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution uvádí, že ve srovnání s vrabci, kteří žijí na venkově, vykazují jejich městští bratři jasné známky stresu. Nejen na něm se přímo podílejí toxické účinky znečištěného ovzduší a nezdravé stravy.

Ohroženi jsou vrabci i lidé

Nejzávažnějšími zdravotními důsledky jsou městští ptáci ohroženi během období rozmnožování. Stres a toxické účinky znečištěného prostředí jim přímo brání v kladení zdravých vajec. Tato skutečnost samozřejmě přímo souvisí s budoucím populačním růstem, byť se prozatím přesně neví, jakou měrou se špatné životní podmínky na budoucích vrabčích generacích podílejí. „Pokud jsou naše města pro ptáky nezdravá, což naše studie naznačuje, pak bychom měli jako jejich sousedé mít obavy, protože jsme vystaveni stejným environmentálním stresům jako vrabec domácí,“ říká autorka studie Amparo Herrera-Dueñas.

Analýzy vrabčí krve

Vědkyně použila se svými španělskými kolegy z Complutense University neinvazivní metodu odběru krve stovek vrabců domácích (Passer domesticus) žijících na venkovských, příměstských a městských oblastí Pyrenejského poloostrova. Při screeningu každého ptáka brali v potaz hmotnost a fyzický stav jedince. Po odběrech byl vyšetřený pták vypuštěn zpátky do přírody. Jednotlivé vzorky byly následně analyzovány s důrazem kladeným na příznaky oxidačního stresu. Díky tomuto zkoumání lze změřit, nakolik stresové prostředí, jako je například znečištění, oslabuje přirozenou obranyschopnost každého ptáka.

Stresující města

Řeč je především o tvorbě volných radikálů, za jejichž vznik mohou látky znečišťující ovzduší nebo nezdravá strava. Tyto molekuly jsou jakýmsi vedlejším produktem normálně fungujícího těla. Například buňky v lidském těle si vyvinuly fungující mechanismus, který je schopen této hrozbě čelit. Problém ovšem nastává v náročnějších podmínkách, kde může produkce volných radikálů tuto antioxidační obranu potlačit a způsobit oxidační stres. Pokud k tomu skutečně dojde, volné radikály mohou urychlit stárnutí buněk. „U lidí je tento jev spojen s onemocněním dýchacích cest, jako je astma včetně kardiovaskulární poruchy a rakoviny,“ uvedla Herrera-Dueñas.

Odbornou studií vědci potvrdili, že městští vrabci utrpěli vyšší úroveň poškození volnými radikály ve srovnání se svými venkovskými druhy. A i když odebrané vzorky prokázaly, že se organismy městských vrabců se škodlivými molekulami snažily bojovat, i tak má – oproti svým venkovským protějškům – jejich přirozená obranyschopnost nižší kapacity.

Za lepší zítřky

A jsou to především a jedině lidé, kteří by měli na zlepšení ovzduší a populačním stavu vrabce domácího zapracovat. „Musíme usilovně pracovat na zlepšení kvality městského prostředí, například kvality ovzduší, a plánech zelených ploch. Dokonce i zbytky, které odhazujeme do koše v parku, by nás měly přimět k tomu, abychom uvažovali o sobě samých: více ořechů a ovoce a méně smažených brambůrek a sladkostí by bylo lepší jak pro lidi, tak pro ptáky,“ dodala vědkyně.

Znovu se potvrdilo, že znečištěné ovzduší představuje nemalou hrozbu pro lidské zdraví a volně žijící zvířata. Do budoucna je tedy žádoucí vliv těchto znečišťujících látek na živé organismy sledovat a učinit hmatatelná řešení.

Text: Petr Smejkal