Můžete pít dešťovou vodu? Řada lidí si není jistá, zda to je bezpečné
Industrializace sice měla pozitivní vliv na výkonnost průmyslu i dosažitelnost mnoha služeb či zboží, neblaze se však podepsala na ekologii. Pojem kyselý déšť byl v uplynulých desetiletích obrovským strašákem, když způsobil zkázu lesů v Evropě, vyhladil vodní ekosystémy v Severní Americe, kontaminoval potraviny a měl vážné dopady na lidské zdraví. Pít dešťovou vodu se proto zdálo jako holý nerozum, jak jsou na tom ale srážky dnes? Je již bezpečné dešťovku nepoužívat jen na zalévání zahrady, ale zařadit ji do pitného režimu?
Jednoduchá odpověď, kterou zařazujeme raději hned na začátek, zní ne! Naše atmosféra už sice není silně kyselá, ale zato je plná jiného jedu. Jde o tzv. věčné chemikálie alias PFAS nebo ještě přesněji Per- a polyfluoroalkylové látky, což je skupina syntetických chemických sloučenin obsahující fluor. Současná věda pak nemá prakticky využitelnou technologii, která by dokázala tyto látky ze životního prostředí odstranit, a proto by bylo pití dešťové vody stejně nerozumné jako před lety.
Nepřítel PFAS
Problém je, že tyto látky jsou v podstatě všude, a nejde jen o hasicí pěny nebo teflon na nepřilnavých pánvích. Od zavedení těchto látek do průmyslové produkce ve 40. letech minulého století se rozšířily do vzduchu, půdy, vody, rostlin i živočichů včetně lidí. „Tyto látky byly nalezeny na nejvyšších horách, v hlubokých oceánech i na obou pólech,“ uvedl už v roce 2022 profesor chemie na Stockholmské univerzitě pro magazín The Conversation.
Další problém tkví také v tom, že koncentrace těchto látek dalece přesahuje zdravotní limity stanovované vládními zdravotnickými agenturami, což potvrdila i řada výzkumů. Během nich bylo prokázáno, že tyto chemikálie způsobují závažné zdravotní problémy, jako je rakovina, neplodnost, těhotenské komplikace, vysoký cholesterol nebo onemocnění štítné žlázy.
Čtěte také: Mikroplasty byly poprvé objeveny v lidské krvi. Jak moc jsou pro nás nebezpečné?
Celkově to tedy znamená, že dešťová voda není určená k pití, ať už byste se nacházeli kdekoliv. A to i v oblastech typu subsaharské Afriky, kde je právě tato voda klíčovým zdrojem. Bohužel, podle Cousinse navíc nebude tento problém vyřešen v dohledné budoucnosti. PFAS se totiž nerozkládají v přírodě a jediný způsob jejich odstranění je postupné rozředění v hlubokých oceánech, a to může trvat i desítky let.
Strašákem jsou i mikroplasty
Pokud byste si však mysleli, že tohle je jediný problém, pak se můžete trpce usmát a číst dále. Další hrozbou jsou totiž plasty, resp. stovky milionů tun plastových mikročástic, které se dostávají do atmosféry a vytvářejí fenomén plastového deště. Mikroplasty jsou podobně jako PFAS doslova všude a vědci tím jsou šokováni. „Opakovaně jsme přepočítávali výsledky, protože jsme si mysleli, že musí být chybné, ale nebyly,“ uvedla Janice Brahney v prohlášení Utah State University v roce 2020. Vědci si nejsou stoprocentně jistí, jaké dopady mají mikroplasty na zdraví a ekosystémy. Mají nicméně jasno v tom, že jejich pronikání do půdy je vysoce nežádoucí a může s sebou opět přinést vleklé následky.
Zdroj: The Conversation, Utah State University, WebMD
Video, které jste mohli minout: Slintavka a kulhavka nebezpečně blízko Česka: Slováci už museli utratit tisíce kusů dobytka
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
