16. prosince 2022 16:00

Kolik má kráva žaludků? Pamatujete si špatný počet, čtyři to nejsou

Jak je to s těmi kravskými žaludky? Má jich opravdu víc, než je obvyklé? A když už jsme u toho, kde se v obchodech berou ty kartony s mlékem?

Většina lidí nemá potřebu toho o anatomii běžné dojnice mnoho zjišťovat. Ve městech se koneckonců dnes najde už spousta dětí, které krávu zblízka ani neviděly a znají ji jen z televize. Školákům tak v hlavách pravděpodobně uvízne jen několik úplně základních věcí, třeba že krávy dávají mléko, nebo že jsou přežvýkavci a proto mají čtyři žaludky. A v některých případech bohužel ani to ne. Takovými zcela základními vědomostmi je ale výhodné disponovat, jednak vás díky tomu nezaskočí, když vám dítě položí nějakou zvídavou otázku, a jednak nikdy nevíte, kdy se vám to může hodit.

Bachor, čepec, kniha, sléz

Takže jak je to s těmi kravskými žaludky? Už jsme napsali, že jsou čtyři. Ve skutečnosti je tohle tvrzení ale nepravdivé, i když se zjednodušeně používá. Žaludek totiž máme všichni (včetně krav) jenom jeden. Kráva (a s ní všichni přežvýkaví) ho ale má vlastně rozdělený na čtyři části, respektive má tři předžaludky a jeden žaludek. Každá z těchto částí má jinou funkci.

Největší je předžaludek jménem bachor. Je obrovský, kdyby si ho kráva (z nějakého podivného důvodu) rozhodla celý naplnit vodou, vešlo by se jí tam asi 120 litrů. Právě do něj kráva polkne čerstvě spasenou trávu. Mikroorganismy, co v něm žijí, se na potravu vrhnou a začnou ji rozkládat.

Když si kráva po pastvě někam v klidu zaleze, začíná další část trávení. Už částečně rozložená tráva jí z bachoru putuje do předžaludku, kterému se říká čepec, odkud se po malých soustech vrací zpět do kravských úst k přežvýkání.

Následuje další polknutí – tentokrát ale potrava neskončí v bachoru, nýbrž ve třetím předžaludku, v „knize“. Jeho svaly ji rozmělní ještě mechanicky a v tomhle stavu si ji pak teprve přebere skutečný žaludek, slez. Ten už funguje tak, jak jsme zvyklí i u člověka – na bázi žaludečních šťáv, rozkládajících potravu na jednoduché látky, jež pak vstřebají střeva přímo do krevního oběhu.

Mimochodem, věděli jste, že dršťky jsou právě vyčištěné hovězí předžaludky? Musí se ale důkladně vyprat, aby se zbavily svého skutečně unikátního odéru…

A jak je to s mlékem?

Upřímně doufáme, že to bude zbytečná poznámka, ale pro jistotu to raději specificky uvedeme: Mléko se nevyrábí. Smetana, šlehačka, tvaroh, podmáslí, kefír, jogurt, sýr, máslo, to jsou všechno produkty, které umíme z mléka vyrobit, ale mléko nikoliv. Kravské mléko pochází od krav, ovčí od ovcí a kozí od koz. Vzniká v mléčných žlázách samic.

Nevzniká ale jen tak, samo od sebe. K tomu, aby kráva měla mléko, potřebuje zabřeznout a ideálně donosit telátko. Pak už se její schopnost dojit může po nějakou dobu udržovat uměle, tedy místo toho, aby mlékem krmila telátko, ji farmář může pravidelně dojit. Ve velkochovech jí tele prostě vezmou a krmí ho uměle, aby zbylo víc mléka k prodeji, menší zemědělci nechají tele občas napít.

Tohle období trvá cca 300 dní, pak kráva musí mít další tele, aby se znovu nastartovala laktace, respektive aby si ji kráva udržela. Velkochovy tenhle termín napínají, jak jen to jde – a tak aby byly ztráty co nejmenší, krávy přestávají dojit cca 6 týdnů před dalším porodem kvůli regeneraci vemene.

Zdroj: Ochranazvirat.cz, Milkmeansmore.org

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom