Gigantický pravěký kajman byl velký jako autobus. Kořist drtil mnohem větší silou než tyranosaurus

Ostatky tohoto krokodýlu podobného monstra paleontologové našli v Brazílii, Kolumbii i Venezuele. První nálezy pocházejí z roku 1892 a už tehdy odborníci tušili, že se jedná o jednoho z největších a nejsilnějších sladkovodních predátorů, které známe. Jeho délka dosahovala 12,5 metru a těžký byl 8,5 tuny. Vážil tedy víc, než ti největší tyranosauři.

Pak ale vědci začali nacházet i monstrózní lebky druhu Purussaurus brasiliensis a pomalu začali mít představu o tom, o jak brutálního predátora šlo.

Stisk silnější než současný rekordman

Lebka purussaura totiž měří zhruba jeden a půl metru. A podle výzkumu vedeného Titem Aurelianem z federální univerzity v Riu de Janeiro sloužila přesně tak, jak jsme u krokodýlů zvyklí.

Mohlo by vás zajímat: Horor vs. realita: Krvavou lagunu inspiroval drsný útok aligátora. Skutečný boj o přežití byl mnohem dramatičtější

Vědci proto ostatky purussaurů porovnávali s kostrami a lebkami kajmanů černých, krokodýlů nilských a dalších dobře prozkoumaných a popsaných druhů. A díky tomu se jim povedlo zjistit, že purussaurus nepřekonal tyranosaura jen v hmotnosti, ale také v síle stisku čelistí. A to jsme dosud měli za to, že právě tyranosaurus je v téhle disciplíně absolutním rekordmanem mezi suchozemskými ještěry.

Podle všeho totiž purussaurus díky speciálně přizpůsobené lebce dokázal vyvinout tlak 69 tisíc newtonů, což odpovídá působení hmotnosti 7 tun! Tyranosarus s 35 tisíci newtonů a 3,6 tunami tak zůstal značně pozadu. A čistě pro legraci, absolutní zaznamenaný rekord stisku u člověka odpovídal 77 kilogramům.

Rychlý konec vrcholového predátora

Tohle ale zdaleka není všechno, co o purussaurech během tohoto výzkumu Aurelianův tým zjistil. Prokázal také, že tento masivní kajman potřeboval 40 kilogramů masa denně, což se mu nakonec stalo osudným.

Většina příslušníků Purussaurus brasiliensis žila před 8 miliony let, v pozdním miocénu. Tehdy byla oblast Amazonské nížiny protkaná jezírky, jezery a rozsáhlými oblastmi mokřadů. V okolí vody žily kapybarám podobní hlodavci o velikosti buvolů, savci s kopyty velcí jako nosorožci, želvy o velikosti osobních aut, a v četných vodách plavali předkové dnešních sumců a velikánské ryby.

Přečtěte si také: Prastarý Bůh smrti: Čtyřnohý předek velryb vypadal jako masivní šakal

Purussauři tak měli potravy dost, dokud se velké vodní plochy nezačaly kvůli geologickým změnám a zvedajícímu se pohoří And měnit na řeky a výše jmenované giganty začaly postupně nahrazovat daleko menší druhy. Jak mizelo jeho přirozené prostředí i potrava, mizel i purussaurus a nakonec byl i on nahrazen menšími druhy krokodýlů a kajmanů. Mnohé z nich v oblasti najdeme dodnes.

Zdroj: PLOS online