Královské město Litoměřice: Čtěte, čím byly stěžejní pro Karla IV. i Přemysla Otakara I.

Litoměřice Zdroj: Profimedia.cz/ČTK

S kamerou pořadu Prima Česko jsme zamířili do jednoho z nejstarších českých měst. Leží na soutoku Labe a Ohře a o jeho slávu se zasloužil Přemysl Otakar I. na počátku 13. století. Především tím, že městu udělil právo mílové, hradební, trhové a várečné. Tím městem byly a jsou severočeské Litoměřice.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo, kdyby Česká republika měla svého krále a kdo by pak byla jeho královna? A dokázali byste vyjmenovat česká královská města, k nimž patří právě i Litoměřice?

Podle současného starosty, Radka Löwyho, je tím nejlepším na současných Litoměřicích architektura. „Jsou ukázkou stavebních slohů od gotiky, baroka přes renesanci až po klasicismus. Vše v Litoměřicích najdeme a od loňského roku zde máme i první národní kulturní památku, kterou je budova bývalé Staré radnice. Ta je ukázkou rané renesance saského typu,“ vykládá v pořadu Prima Česko litoměřický starosta.

A dodává další důvod k návštěvě: „Je tady spousta akcí, kde navazujeme na odkaz bývalého královského města Litoměřic, na osobu Karla IV., který do Litoměřic přinesl víno, jeho odrůdy s tím, že daroval vrch Radobýl a jeho svahy k tomu, aby Litoměřičané zde začali pěstovat víno.“

Za rozkvět Litoměřice vděčí Přemyslu Otakaru I.

Nebylo to ovšem jediné právo, které tamní lid v průběhu času získal. Historik a politolog v jednom, Pavel Fabini, zmiňuje například právo mílové: „To byl takový monopol na vykonávání profese pro řemeslníky ve městech. Znamenalo to, že ostatní obyvatelé kolem toho města nemohli dané řemeslo vykonávat,“ vysvětluje s tím, že se jednalo o hospodářsky velmi významný krok. „Pak bylo obranné privilegium hradební, kdy si tedy město mohlo vystavět hradby, což byl projev důvěry panovníka vůči měšťanům, že se mohou sami bránit.“

Za zmínku stojí i právo skladu, které v praxi znamenalo, že obchodníci procházející městem v něm měli povinnost uskladnit na několik dnů své zboží. Z toho plynuly výhody pro obyvatele — širší nabídka — i pro obchodníka samotného — příjem. Z města u řeky Labe se časem stalo důležité obchodní centrum severních Čech. Jedním z nejvýznamnějších panovníků v jeho historii, kterému vděčí za titul královského města a za řadu zmíněných privilegií, byl Přemysl Otakar I.

Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích Zdroj: Se souhlasem Biskupství litoměřického

ČTĚTE TAKÉ: Záhadná barokní kaple ve Slavětíně nad Ohří: Kdo a proč ji postavil, už nikdo nezjistí

Královská města v královské zemi?

A jaké by to bylo navázat na dávnou tradici a žít v Česku jako v monarchii? Tuhle otázku si klade Český královský institut. A podle jeho ředitele Zdeňka Prázdného nejde o neuskutečnitelný sen. „Máme to trochu těžší, protože musíme vybírat, kdo bude tím panovníkem, protože ta původní panovnická dynastie byla uměle a násilně přerušená,“ vykládá Zdeněk Prázdný, podle něhož si lze vzít příklad třeba ze Španělska: „Španělsko je úspěšná monarchie a pro nás je to vzor, že ten návrat je možný. Je trochu škoda, že je tu stoletá mezera. Ostatně k navázání toho, co tady probíhalo, je tu i Český královský institut.“

Litoměřice se ovšem vyplatí navštívit tak jako tak. Už jste někdy navštívili Katedrálu sv. Štěpána? „Chrám tu stál už v roce 1057, byl románský a kamenný, bylo to v době založení kapituly. Pak byl goticky přestavěn a těsně po založení biskupství v roce 1655 se začala stavět barokní budova. Je unikátní tím, že má nesmírně zachovaný interiér v černé a zlaté barvě. Celý barokní komplex a celá krása Litoměřic je taková, jaká je, díky tomu, že po vzniku biskupství sem natekla spousta peněz od císaře pána,“ uvádí Jiří Nývlt, mluvčí Biskupství litoměřického.

A až si prohlédnete Katedrálu sv. Štěpána, odhodlejte se k výšlapu dlouhého schodiště, které vás zavede na vrchol rozhledny Kalich, která připomíná číši na víno.