Symbol síly, vzdělání a soucitu: Od usednutí Sv. Václava uplynulo 1100 let

Sv. Václav
Věděli jste, že od usednutí sv. Václava na trůn letos uplynulo 1100 let? Významné jubileum jsme si společně s Českým královským institutem připomněli v pořadu Prima Česko, kde diváci měli možnost vidět nejen místo jeho posledního odpočinku či vzácné obrazy znázorňující jeho poslední křížovou cestu. Také se mohli přesvědčit, že ani celá staletí svatořečenému českému panovníkovi a světci neubrala na oblibě.
Svatý Václav byl schopným politikem a válečníkem, porazil kouřimského knížete Václava a dokázal si udržet stabilitu země. Chápal, že sousedství s mocnou Svatou říší římskou nelze ignorovat, a proto s ní udržoval diplomatické vztahy. „Víme o něm, že byl panovníkem, který studoval, četl a asi i psal, což na tehdejší dobu bylo veliké zjevení ve světě feudálů, kteří většinou chodili jenom se zbraní v ruce,“ vypráví kardinál římskokatolické církve Dominik Duka před kamerou pořadu Prima Česko.
„Svatý Václav je patronem naší země, hlavního města Prahy a také je do určité míry vzorem pro každého z nás,“ míní historik Pavel Fabini.
Velký zastánce lidu i odvážný bojovník
Patronem země české se zabývá také Český královský institut, připomíná například historii, která se prý za uplynulých 1100 let poněkud pokroutila. Některé prameny svatého Václava vykreslují jako panovníka slabého, který se prý podvolil Němcům. Ve skutečnosti byl ale schopným politikem a válečníkem, který si dokázal udržet stabilitu země, což si Češi stále uvědomují. „K mému překvapení, ale i k mé radosti, musím říct, že mladá generace se nesmírně zajímá, není jí lhostejné, co se děje a dělo,“ říká ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný.
A námi oslovení studenti jeho slova potvrzují: „Byl určitě dobrým panovníkem. Působí na mě jako hodně dobrý člověk, statečný. Pro mě je to něco velice vlasteneckého a myslím si, že každý by ho měl znát,“ říká jedna z oslovených studentek.
Další student pak odpovídá na dotaz, zda by si uměl představit, že by Česko mělo místo prezidenta opět krále. „Myslím, že to není vůbec špatný nápad, protože král ukáže příklad.“
„Dokázal zemi bránit s mečem v ruce. Současně byl osobou, která soucítila s nemajetnými, s nuznými, pomáhal nemocným. Byl osobou, která znala milosrdenství,“ vypráví Pavel Fabini.
„Svatý Václav se velmi staral o potřeby chudých lidí. Je málo známo, že Praha v jeho době nejvíce profitovala z prodeje otroků. Tady bylo obrovské tržiště s otroky, proti kterému právě svatý Václav poměrně výrazně bojoval,“ říká dále Zdeněk Prázdný.
A Dominik Duka pak doplňuje: „Dole na Staroměstském náměstí byl největší trh na otroky v Evropě.“
I dlouho po smrti zůstává symbolem národa
Při toulkách po stopách snad nejoblíbenějšího českého knížete jsme se vydali i do zámku v Rynholci ve středních Čechách. Ukrývá se tu nejedna vzácná relikvie, například série obrazů křížové cesty. „Její původ je ve Staré Boleslavi v kapitule svatého Kosmy a Damiána, tedy v místě, kde přišel svatý Václav mučednickou smrtí o život a kde byl také jeho první hrob. Křížová cesta tam jeho hrob hlídala déle než 150 let,“ vypráví ředitel Českého královského institutu.
Od chvíle, kdy svatý Václav usedl na trůn, uplynulo 1100 let. Na slavné výročí nezapomněla ani Česká národní banka, která připravila vydání zlaté mince. „Na její lícové straně je vyobrazena rotunda svatého Víta, kterou svatý Václav nechal postavit. Dále znak Přemyslovců, plamenná orlice a heraldická zvířata z českého státního znaku. Na rubové straně je vyobrazen svatý Václav tak, jak je zobrazen v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě, dále dva výjevy z Velislavovy bible,“ popisuje její podobu Karina Kubelková, členka bankovní rady ČNB.
„Já myslím, že každý český panovník, tedy ať volený, nebo nevolený, tak by měl životopis svatého Václava znát, aby věděl, jaké zemi vládne a co znamená vláda této zemi,“ uzavírá Zdeněk Prázdný.