Biblická genocida Kanaánců selhala. Důkazy popírají vyhlazení národa Izraelity

Mojžíš ve filmu Exodus: Bohové a králové

Mojžíš coby dobyvatel v pojetí Starého zákona

Egyptské rány ukázal i filmy Exodus: Bohové a králové

Mojžíš a Jozue se klaní před Archou úmluvy - obraz od Jamese Jacquese Josepha

Podle Bible měla být civilizace Kanaánců zcela vyhlazena z povrchu zemského. Jenže jak se zdá, Boží genocida se úplně nepovedla.

Plán na genocidu Kanaánců zněl v Bibli jednoduše. Bůh řekl Mojžíšovi: „Můj anděl půjde před tebou a přivede tě k Emorejcům, Chetejcům, Perizejcům, Kanaáncům, Hivejcům a Jebusejcům. Až je vyhladím, nebudeš se klanět jejich bohům, sloužit jim ani se chovat podle jejich zvyklostí, ale naprosto je zničíš a jejich posvátné sloupy roztříštíš na kusy.“ Po celá staletí se věřilo, že biblická slova jsou nezpochybnitelná, popírá je však studie publikovaná v respektovaném American Journal of Human Genetics, podle které žijí potomci Kanaánců v Libanonu.

Čtěte také: Ďáblova bible: Největší kniha světa je spojována s temnými silami. Čechům ji ukradli Švédové

Porovnání DNA

Autoři studie sekvenovali pět celých genomů od přibližně 3 700 let starých jedinců z města Sidon, hlavního kanaánského městského státu na východním pobřeží Středozemního moře. Zároveň byly stejným způsobem prozkoumány genomy 99 jedinců ze současného Libanonu. Genetický rozbor prozradil, že v blízkovýchodním regionu je část DNA Kanaánců stále zachována, což v praxi znamená, že biblické vyhubení musela část lidí přežít, aby svůj genetický otisk mohla předávat dál.

Kdo byli Kanaánci?

Kanaánská civilizace sice vymyslela abecedu, zanechala však po sobě minimum písemných záznamů. Nejstarší zmínka o této skupině obyvatel pochází z fragmentů dopisu nalezeného na místě Mari, města nacházejícího se v dnešní Sýrii. Dopis starý asi 3 800 let je adresován králi Mari, Yasmah-Adadovi, a říká, že zloději a Kanaánci jsou ve městě zvaném Rahisum.

Další raný text, který hovoří o Kanaáncích, pochází z doby před 3 500 lety a byl napsán na soše krále Idrimiho, který vládl městu jménem Alalakh v dnešním Turecku. Idrimi říká, že v jednu chvíli byl nucen uprchnout do města v Kanaánu zvaného Amiya, který pravděpodobně ležel v současném Libanonu. Zachovala se dokonce i stéla vztyčená faraonem Merneptahem. Nápis na ní udává, že „Kanaán byl vydrancován a uvržen do žalu“.

Ann Killebrew, profesorka archeologie Penn State University, nicméně ve své knize Biblical Peoples and Ethnicity naznačuje, že Kanaánci nemuseli být v etnickém pojetí homogenní skupinou. „Kanaán nebyl tvořen jedinou ‚etnickou‘ skupinou, ale sestával z populace, jejíž rozmanitost může být naznačena různorodostí pohřebních zvyků a kultovních struktur.“

Zdroj: American Journal of Human Genetics / Ann Killbrew: Biblical Peoples and Ethnicity