Vzpoura v Sobiboru: Nacisté vyhladili 250 000 lidí, vězni prchali přes minové pole

Při vzpomínkách na hrůzné činy, odehrávající se ve vyhlazovacích táborech zřizovaných během druhé světové války, se zmiňují zejména Osvětim, Chelmno, Treblinka a v neposlední řadě Sobibor. Tábory byly svědky milionů vražd převážně Židů a dlouhé roky se pohledem vězňů zdálo, že systém nastavený nacistickým Německem bude fungovat až do úplného konce a dovršení nastolené genocidy.

Ne všichni se ale tváří v tvář bídným podmínkám rozhodli podvolit diktátu kápů a velitelů tábora, takže v tichosti, s hlavou skloněnou, připravovali vzpouru a v závěru války ji skutečně rozpoutali.

K tématu: Holokaust byl mnohem horší, než se myslelo. Skutečný počet koncentračních táborů a ghett zaskočil i experty

Vzpoura a likvidace

Sobibor byl jedním táborů, kde vzpoura vedla k urychlené likvidaci tábora, a to už v průběhu roku 1943, konkrétně 14. října. Vše začalo útokem na četaře Siegfrieda Greischutze, který si přišel do krejčovské dílny pro novou uniformu a vězeň Jehuda Lerner mu ranou sekerou rozetnul hlavu. Zpětně považoval začátek povstání za čest. Dohromady bylo zabito 11 německých dozorců, takže odpoledne už měli vězně hlídat jen ukrajinské stráže a zbylí Němci, kterých však na množství vězňů jednoduše nebylo dostatek.

V tu chvíli už bylo jen kousek k útěku přibližně tří stovek vězňů, kteří chtěli nejprve uprchnout hlavní branou, aby však raději udělali díru v plotě a nesnažili se proniknout nejlépe střeženým místem tábora. Bohužel, Sobibor byl obehnán minovým polem, čili mnoho vězňů zemřelo hned po úniku. Ti, kdo se dostali až k lesu, byli ve větším množství pochytáni a zavražděni. Konce války se mělo dožít jen přibližně 50 osob z těch, kdo se v polovině října 1943 rozhodli uprchnout, a to i z toho důvodu, že jim nikdo v okolí tábora nechtěl ze strachu pomoci.

Vzpoura a útěk vězňů nicméně přiměli Němce k rozhodnutí tábor uzavřít, k čemuž došlo pouhé tři dny po popisovaném povstání. Během příprav likvidace byli zastřeleni všichni zbývající vězni a začala demolice jednotlivých budov. Poté byl tábor přeměněn na zemědělské družstvo a vyhlazovací proces byl ve velké míře přesunut do Osvětimi. Příběh povstání v Sobiboru zachycuje i několik filmů, ať už jde o snímek z roku 1987, nebo o novější dílo z roku 2018. Poměrně věrně zachycují dění před vzpourou i během ní, nejedná se však o zcela autentická díla.

Zdroj: Holocaust.cz, Holocaust Encyclopedia