Holokaust byl mnohem horší, než se myslelo. Skutečný počet koncentračních táborů a ghett zaskočil i experty

Nedávná vědecká studie se zaměřila na vytvoření pokud možno nejkompletnějšího seznamu koncentračních táborů a ghett, která vznikla v době vlády Hitlerova Německa nad Evropou. Podle výzkumů historiků Geoffrey Megargeeho a Martina Deana existovalo těchto táborů asi 42 500 – mnohem víc, než se doposud odhadovalo.

Výzkum probíhal dlouhých 13 let, zaměřil se na léta 1933 až 1945. Vědci studovali všechny tábory a ghetta od Francie až po Rusko – od koncentračních a pracovních táborů přes zajatecké tábory až po centra, kde byly shromažďovány ženy nucené k potratům nebo prostituci. Tato čísla zaskočila i experty na dějiny nacismu – jsou výrazně vyšší, než kdokoliv čekal. Studie je však podle odborné kritiky zcela správná; jen její autoři dokázali lépe vytěžit existující prameny.

Šestkrát víc táborů, než se čekalo

Sami autoři čekali, že se dostanou k číslu kolem 7 000 táborů a ghett – zjištěné šestinásobně vyšší údaje tedy překvapily i je. Vědci přinesli i kompletní analýzu toho, jakých táborů bylo nejvíc. Zdaleka největší podíl měly pracovní tábory – těch Němci vybudovali přes 30 000. Existovalo 1 150 židovských ghett, 980 koncentračních táborů, 1 000 zajateckých táborů a asi 500 nevěstinců, kde byly ženy nucené k sexu. Další tisíce táborů byly specializované na „humánní usmrcování“ přestárlých a neschopných, jiné tábory sloužily ke germanizaci vězňů nebo jako překladové tábory pro cesty do vyhlazovacích táborů smrti.

Naprostá většina těchto zařízení doposud unikala pozornosti historiků z jednoho prostého důvodu: Největší zájem veřejnosti i vědců přitahovaly a přitahují vyhlazovací koncentrační tábory jako Osvětim. Stejně tak když se řekne ghetto, každý si asi vybaví to nejslavnější varšavské. Ale tato slavná místa tvořila jen malou část z obrovské mašinérie nacistického Německa.

Čtěte více: Bota chlapce z Osvětimi odhalila osud jeho i zbytku pražské rodiny

Německo rozeselo tábory a ghetta po celé své rozloze, vůdci v tomto ohledu příliš nerozlišovali mezi územím samotného „vnitřního“ Německa a územími, která třetí říše dobyla. Nejvíce táborů bylo statisticky v Německu a Polsku, ale objevovaly se po celé Evropě.

Podle historiků v těchto táborech zemřelo za celou dobu, kterou zkoumali, 15–20 milionů lidí. Celý jejich výzkum bude zveřejněn v několikadílné encyklopedii holocaustu, která bude vycházet až do roku 2025.

Kdo vymyslel koncentrační tábory?

První koncentrační tábory v Německu začaly vznikat v roce 1933, měli do nich proudit političtí nepřátelé nacistů. Netrvalo ale dlouho a koncentrační tábory se začaly výrazně rozšiřovat – jak rozsahem, tak tím, kdo do nich musel odjet.

Mohlo by vás zajímat: Vdova po vězni z Osvětimi mapuje osudy tisíců ostravských Židů. Hitlerovi navzdory

Němci však nebyli vynálezci koncentračních táborů ani je nezačali jako první používat masově. Samotný výraz vymysleli Španělé, konkrétně generál Valeriano Weyler y Nicolau. Ten začal roku 1896 soustřeďovat problematické obyvatelstvo Kuby do zvláštních táborů.

Poté je začali používat také Britové v Jižní Africe během búrské války nebo Američané ve válce filipínsko-americké. Také Německo si poprvé koncentrační tábory vyzkoušelo nejprve mimo Evropu, ve svých afrických koloniích. Koncentrační tábory v jihozápadní Africe (dnes Namibie) si vyžádaly nejméně 50 tisíc lidských životů…

Zdroj: New York Times