Búrské války byly masakrem desetitisíců nevinných. Proč Britové stavěli koncentrační tábory?

Británie v barvě 2 - Búrská válka

V bojích, které měly Velké Británii přinést zlato a diamanty, sáhli kolonialisté k nejdrsnějším metodám.

Půda a spolu s ní i zlaté a diamantové doly v Jižní Africe byly pro Velkou Británii v 19. století dostatečným důvodem pro válečné tažení a ovládnutí této části kontinentu. A to navzdory faktu, že území obývali Búrové, potomci holandských přistěhovalců, kteří se nechtěli stát součástí rozsáhlého Britského impéria a stavěli se Britům na odpor. Ti ovšem neponechali nic náhodě a postavili armádu o velikost 400 000 mužů z celého světa. Do jižní Afriky se tak sjeli vojáci z britských držav včetně Indů či Australanů. Bojů se účastnil dokonce i Winston Churchill.

Partyzánská válka

Jelikož byli Búrové v početní menšině, snažili se vyhnout otevřenému boji a spolehli se na osvědčenou taktiku v podobě partyzánské války. Byla to právě znalost terénu, která Búrům umožnila přípravu léček, které britské armádě působily rozsáhlé ztráty. Vojáci impéria reagovali na nastalou situaci stavbou koncentračních táborů pro místní obyvatelstvo s jasným cílem zabránit pomoci ukrytým mužům, čímž mělo dojít ke zvýšení tlaku na jejich psychiku a omezit jejich zásobování. Jak ostatně ukazuje dokument Británie v barvě v pátek 12. 11. ve 14:50 na Prima ZOOM.

Búrská válka Zdroj: Getty Images

Britové se rovněž neštítili vypalování celých farem, aby se na opuštěných statcích nemohli partyzáni znovu usídlit. Sám Churchill existenci táborů později schvaloval, a dokonce navrhoval použití otravných plynů. „Šli jsme systematicky, vesnici od vesnice, a ničili domy, zasypávali studny, strhávali věže, káceli stromy poskytující stín, spálili úrodu a rozbíjeli nádrže,“ napsal Churchill ještě jako válečný korespondent. Britská strategie se ukázala jako vítězná a búrské území se v roce 1902 stalo posledním, které Britové zajistili silou.

Krvavá stopa

Nicméně za sebou nechali nesmazatelnou krvavou stopu nejen v cizích řadách. Zatímco na búrské straně zemřelo přímo v samotném konfliktu okolo 6 000 mužů, britští vojáci zaznamenali ve svých řadách více než trojnásobný počet úmrtí. Strašlivé dopady pak měla aktivita Britů na civilisty. 26 000 lidí během války zahynulo v koncentračních táborech, přičemž dalších 12 000 obyvatel z domorodých kmenů zemřelo jen proto, že žilo na búrském území.