Skutečný Robinson Crusoe byl pirát a rváč. K sebevraždě ho málem přivedla vlastní arogance

Začněme tím, že Alexander Selkirk (nebo také Selcraig) se na rozdíl od sympaťáka Robinsona nedá považovat za extrémně milého, hodného a spravedlivého člověka. Jeho pubertu provázely rvačky a další incidenty. Jednou svého mladšího bratra zmlátil holí, protože se mu smál, a byla z toho rodinná rvačka, při níž Selkirk fyzicky napadl otce, bratry i švagrovou. Šla mu ale matematika a zeměpis, takže se mu v roce 1703 povedlo přesvědčit jednoho z britských „legalizovaných“ pirátů, aby ho zaměstnal jako navigátora na další výpravě.

Krysy, nemoci a zatuchlé potraviny

Byl to asi celkem zážitek. Zapomeňte na zromantizované Piráty z Karibiku. Tehdejší korzárská bárka páchla zvířaty a exkrementy, muže, kteří běžně spali ve vlhkých šatech na plesnivých matracích mezi krysami, kosil tyfus, úplavice žlutá zimnice, cholera… a samozřejmě kurděje. Aby také ne, když přežívali jen na krekrech tvrdých jako kámen, sušeném hrachu a mase. Jen občas se jim povedlo ulovit nějakého ptáka nebo delfína. Uskladněné obilí měli plné krysích bobků a švábů.

Přepadávat španělské lodě byl navíc nestabilní a riskantní byznys, který se na podobě a bezpečnosti lodí podepisoval též. A zhruba v tomhle stavu Selkirkova loď v říjnu roku 1704 doplula k neobydlenému souostroví zhruba 650 kilometrů od přístavu Valparaíso v Chile.

Selkirk, kterému táhlo na 29 let, se tehdy rozhodl, že na bárku, z níž muži musejí ve dne v noci pumpovat vodu a jejíž stěžně jsou dle jeho mínění prolezlé termity, zkrátka už znovu nevleze. V domnění, že se za něj postaví i další muži, kapitánovi řekl, že pokud loď okamžitě neopraví, popluje dál bez něj. Bohužel se ale přepočítal. Nikdo se k jeho ultimátu nepřidal a kapitán se škodolibým úsměvem na rtech bez Selkirka nakonec skutečně odplul.

#OnThisDay 1721 Alexander Selkirk died in HMS WEYMOUTH. Selkirk is famous as inspiration for Robinson Crusoe. Worried about the sea worthiness of his ship, Cinque Ports, he told his captain he would rather stay on a Pacific island. His Captain obliged and marooned him for 4 yrs pic.twitter.com/IcmWT6oUTw

— On This Day RN (@OnthisdayRN) December 12, 2020

Přemýšlel o sebevraždě

Korzáři Selkirkovi nechali alespoň nějakou výbavu: Nůž, sekyru, mušketu, pistoli, střelný prach, kotlík, lůžkoviny, nějaké potraviny, trochu tabáku, rum a bibli. Zpočátku neklesal na mysli, protože doufal, že během pěti dní na ostrově přistane jejich spřátelená loď. To se ale nestalo, a tak se z ostrova dostal pryč až za víc než čtyři roky.

V prvních měsících Selkirka jeho situace zdolávala zejména psychicky, když ntenzivně uvažoval o sebevraždě. Spánek mu narušoval téměř neustálý řev početné kolonie tuleňů sloních, četné vichřice i neuvěřitelné množství krys, které mu během spánku okusovaly oblečení i nohy. Později se mu povedlo ochočit pár divokých koček, což mu pomohlo jeho ostrovní obydlí trochu deratizovat.

#OTD in 1709 the Scottish sailor Alexander Selkirk, inspiration for Robinson Crusoe, was rescued after being marooned for four years on an island off Chile. pic.twitter.com/kM7iDJfTbX

— Danny Edwards (@dannysdirection) February 2, 2019

Najít si úkryt a sehnat jídlo na ostrově nebyl zdaleka takový problém, jako si zachovat zdravý rozum. Ryb bylo v zátokách nepočítaně, ostrov se jen hemžil langustami a byly na něm i divoké kozy, které byl Selkirk schopný doběhnout i bos.

Na ostrově sice během jeho pobytu přistálo hned několik lodí, všechny však byly španělské a před těmi bylo pro Selkirka daleko rozumnější se skrýt. Španělé byli totiž známí tím, že zajatce mučili a posílali je jako otroky do amerických zlatých dolů. Záchrany se proto dočkal až 2. února 1709, když k ostrovu připlula loď kapitána Woodese Rogerse.

Nakonec se na moře vrátil

Zarostlého Selkirka oblečeného do kozích kožek a s obrovskými mozoly na bosých nohou vzali na palubu, oholili ho a navlékli do bot, ve kterých mu ale dost otékaly nohy. Přechod na lodní stravu musel být rovněž krutý – zkuste se po rocích na čerstvém mase, ovoci a zelenině živit jen zatuchlými, přesolenými potravinami. Tohle všechno ale vyvážilo jedno obrovské zadostiučinění: Zjistil totiž, že se poškozená loď se škodolibým kapitánem, který ho nechal na ostrově, skutečně brzy nato potopila u břehů Peru. Ti, co přežili, skončili ve španělských věznicích.

Selkirk se do rodné vesnice Lower Largo ve Skotsku vrátil až o několik let později. Stranil se lidí a holdoval alkoholu a rvačkám. Ve 44 letech, mimochodem zhruba rok poté, co na základě jeho tehdy velmi známého příběhu vyšel Robinson Crusoe, se nakonec k životu na moři, který mu jako jediný dával trochu smysl, vrátil… a taky tam 12. prosince 1721 zemřel. Za jeho skonem stála horečka způsobená zřejmě žlutou zimnicí.

Zdroj: Bruce Selcraig: The Real Robinson Crusoe