Svatojakubská pouť využívá jeden podivný symbol. Znáte jeho pravou funkci?

Svatojakubská pouť využívá jeden podivný symbol. Jeho pravou funkci zná jen málokdo

Cestu svatého Jakuba tvoří dvanáct poutních cest vedoucích ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Jedním z atributů pouti je také symbol, o jehož významu nepanuje přesná shoda.

Svatý Jakub Starší, jeden z Ježíšových učedníků, údajně kázal i v Hispánii. Možná i proto byly jeho ostatky přeneseny z původního Jeruzaléma na území dnešního Španělska, kde byly pohřbeny na pustém a dlouhou dobu neznámém místě. Skutečný hrob byl nalezen 25. července 813, kdy na něj podle legendy ukázaly jasně zářící hvězdy.

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Svatojakubská pouť Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Mušle hřebenatka Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Katedrála v Santiago de Compostela Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Zrození Venuše od Sandra Botticelliho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Svatojakubská mušle Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Svatojakubská pouť Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Mušle hřebenatka Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Katedrála v Santiago de Compostela Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Zrození Venuše od Sandra Botticelliho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Svatojakubská mušle Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Téměř utopený rytíř

Na místě Jakubova hrobu byl nejprve vystavěn prostý jednolodní kostel, který se později, když u něj francouzský biskup z Le Puy vystavěl cestu, stal poutním místem. Postupně byly podél cesty vybudovány kostely, orientační kameny, kamenné kříže či kláštery, jež měly poutníkům poskytovat azyl. Nakonec kolem poutního místa vyrostlo celé město Santiago de Compostela. Součástí pouti byl také symbol mušle hřebenatky, která má pro pouť několik významů. Ty plynou především z křesťanských legend, ale také jsou navázané na antickou mytologii, respektive na jejich křesťanskou interpretaci.

Podle legendy z 12. století projížděl krajinou rytíř zrovna ve chvíli, kdy ostatky svatého Jakuba vydávaly oslňující záři. Kůň se zázračného úkazu polekal a nekontrolovaně se začal řítit tak, že i s rytířem skončil v moři. Rytíři se však podařilo zachránit, a brzy se na břehu ocitl od hlavy k patě pokrytý mušlemi. Pro křesťany se tak mušle stala symbolem záchrany života, jak ale uvidíte v pořadu Posvátná místa na Prima ZOOM, některé verze této symboliky nabízejí mnohem zajímavější vysvětlení.

Záhada mušle

Mušli hřebenatku měl ve svém erbu například papež Benedikt XVI., zároveň se však objevuje na jednom významném obraze z 15. století, na Botticelliho Zrození Venuše. Právě s touto antickou bohyní je spojován určitý aspekt pouti. Svatojakubská pouť sloužila mimo jiné k rituální prosbě o plodnost. Ta má kořeny v mentalitě středověku, kde bylo plození potomstva hlavním smyslem manželství a jedním z hlavních smyslů života vůbec. Poutníci tak na svatojakubské cestě prosili božstva odvozená od Venuše o plodnost a potomstvo, bez něhož totiž na společenském statusu dost tratili.

Čtěte také: Podivín vláčel po městě ukřižovaného Ježíše Krista. Velký krucifix odnesl z kostela

V každém případě se mušle hřebenatka stala nedílnou součástí svatojakubské pouti, kde poutníkům slouží coby nádoby na vodu či talíř, z něhož na cestě pojí. Někdy se u poutníků objevuje i dvojice lastur, které symbolizují lásku k Bohu i lásku k bližnímu.

Zdroje: St. James Group/Pilgrim