Legendární dobrodruh se na 6 let ztratil v nitru Afriky. Jeho nálezce získal slávu jedinou větou
10. listopadu 1871 se odehrálo senzační objevení 6 let ztraceného misionáře Davida Livingstona. Jeho příběh se stal mediálním hitem 19. století.
Britové v druhé polovině 19. století projevili podivuhodný nezájem o osudy svého misionáře a lékaře Davida Livingstona, jenž byl několik let ztracen v hloubi afrického kontinentu. Podnikaví Američané však britské jednání pojali jako výzvu a editor James Gordon Bennett Jr. z New York Heraldu se rozhodl misionáře najít a získat exkluzivní reportáž.
Čtěte také: Český dobrodruh vytvořil první detailní mapu Amazonie. Padl do zajetí a zabily ho blechy
Jakkoliv je příběh hledání ztraceného britského misionáře plný dramat, hned na počátku přiznejme, že velkou roli měly ve šťastném konci peníze. Novinář Henry Morton Stanley totiž mohl ztraceného Livingstona nalézt mimo jiné i díky tomu, že měl dostatek peněz na najmutí dvou stovek nosičů, kteří táhli vše, co si cestovatel, dobrodruh a novinář vysnil.
Hrdina a světoběžník
V době svého zmizení byl Livingstone znám jako hrdina, který přešel africký kontinent, mapoval řeku Zambezi, přežil útok lva a snažil se najít prameny Nilu. Zároveň uměl řadu afrických dialektů, jelikož netrpěl v té době běžnými rasistickými předsudky. Velká část Evropanů ho po zmizení považovala za mrtvého, neboť průměrná délka života byla u domorodého obyvatelstva kolem 30 let a lékařská péče a její dostupnost byla v nitru kontinentu na mizivé úrovni.
Misionář však nebyl nalezen uprostřed divočiny, jak si mnozí myslí, ale v africké civilizaci. Dne 10. listopadu 1871 Stanley vstoupil do města Ujiji, aby pronesl dnes již legendární větu: „Doktor Livingstone, nemýlím-li se.“ Misionář Livingstone byl po 6 letech od zmizení nemocný a zesláblý, bez finančních prostředků a odkázán na místní zdroje. Kupodivu však nevyužil možnost vrátit se do Evropy a pokračoval v hledání pramenů Nilu. 1. května 1873 poblíž zambijského jezera Bangweulu pak zemřel. Až poté se konečně vrátil do domovské Anglie, kde byl uložen na prestižním místě v londýnském Westminsterském opatství.
Stanleyho sláva
Tehdy třicetiletý novinář Stanley se díky svému setkání a následné reportáži pro New York Herald stal skutečnou mediální hvězdou. Zaslouženě, neboť i když byla cesta velmi slušně finančně zabezpečená, riziko nebylo malé. Stanley během cesty musel bojovat s úplavicí, malárií, spavou nemocí, a to s minimální lékařskou podporou v evropském smyslu slova.
„Co byl Cicero pro výmluvnost, co byl Newton pro vědu, co byl Gladstone pro státnictví, to byl Stanley pro průzkum a dobrodružství,“ napsal později Henry Davenport Northrop v knize Explorations and Adventures of Henry Stanley.
Zdroj: Encyclopedia Britannica / National Records of Scotland / Princeton University Library