Co obsahují rozřezané zápisky Leonarda da Vinciho? Dílo génia je po 500 letech opět kompletní
Potápěčský skafandr, Archimédův šroub, automobil, létající stroj, padák nebo třeba anemometr na měření větru. To je jen skromný výběr z řady nápadů jednoho z největších vynálezců a umělců všech dob. Leonardo da Vinci si vše zapisoval a zakresloval, po jeho smrti ale byla sbírka poškozena a její části měnily majitele.
Nový online archiv Leonardotheka 2.0 uchovává téměř 2000 digitalizovaných listů rukopisů a kreseb Leonarda da Vinciho. Svoje projekty a skicy si geniální vynálezce mezi lety 1478 a 1519 uchovával jako tzv. folio – ve formátu přeložených archů. Po jeho smrti celou sbírku od dědice Francesca Melziho získal italský sochař a sběratel Pompeo Leoni. Bohužel se rozhodl zápisky uspořádat dle vlastního uvážení. Narušil strukturu záznamů a některé listy poškodil. Vytrhal a rozřezal stránky a nalepil je do alb podle témat.
Mohlo by vás také zajímat: Souboj o Dámu s vějířem zlomil rekord. Cena posledního Klimtova obrazu se zdesetinásobila
V tom vědeckém soustředil vynálezy a technické projekty a náčrty. Leoniho zeť pak tuto část, jíž se začalo říkat Codex Atlanticus, s téměř 1200 stranami prodal hraběti Arconatimu, který ji v roce 1637 daroval milánské knihovně Veneranda Biblioteca Ambrosiana.
Umělecké album, kam Leoni zařadil kresby, malby, ale i filozofické úvahy, se kolem roku 1670 dostalo do Anglie. Patrně ho dostal darem král Karel II. a nyní je uloženo na zámku Windsor.
Historické puzzle
Náprava Leoniho drastických zásahů započala v roce 2017 a první verze Leonardotheky s digitalizovanými stránkami Codexu Atlantica ve vysokém rozlišení a popisky byla zveřejněná v roce 2023. Leonardotheka 2.0 doplněná o obsah alba ze sbírek královské rodiny se zpřístupnila 8. června 2026. Součástí je také 50 poškozených a neúplných stran, které se badatelům podařilo zrekonstruovat díky možnostem digitálních technologií.
Leonardotheka porovnává rozměry, materiál a další vlastnosti stránek a díky tomu bylo možné spojit fragmenty s chybějícími částmi. Poprvé od konce 16. století se tak kompletní Leonardovy deníky a dokumentace sešly znovu pohromadě a ve správném pořadí. Vědci například dokázali spárovat kresbu koně s náčrtem vojáka a mechanických kladek. Předpokládají, že to mohla být Leonardova poslední skica k nikdy nerealizovanému jezdeckému pomníku milánského vévody Francesca Sforzy. Soše se také říká Leonardův kůň.
Přečtěte si také: 8 obrazů Leonarda da Vinciho, které nejspíš neznáte – o moc víc jich ani nenamaloval
„Tento inovativní nástroj představuje začátek nové a velmi slibné éry výzkumu uměleckého, vědeckého a literárního odkazu da Vinciho génia,“ uvedl Paolo Galluzzi, autor Leonardotheky a bývalý ředitel Musea Galileo v italské Florencii. To na projektu pracovalo společně s Royal Collection Trust, který organizací spravuje sbírky britské královské rodiny, a dále s knihovnou Veneranda Biblioteca Ambrosiana a knihovnou Bibliotece Leonardiana v toskánském městě Vinci.
Zdroj: Smithsonian Mag, Artnet
Video, které jste mohli minout: Záhada slavné mayské pyramidy odhalena. Dokonalý kalendář uvnitř skrývá tajemství
Alena Gurin Stará
redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
