Manželky Josefa II. zemřely na stejnou nemoc. Jedna z nich dávala přednost lesbickému vztahu

Josef II. byl ženatý celkem dvakrát, každé z jeho manželství však vypadalo úplně jinak. Roku 1760 se oženil s Isabelou Parmskou, dcerou španělského prince a parmského vévody Filipa III. Za tímto výběrem stála Josefova matka Marie Terezie, která dlouhodobě přemýšlela, jaký svazek bude pro habsburský rod nejvýhodnější. V tomto období, tedy na konci 50. let 18. století, se navíc účastnila Sedmileté války proti Prusku a španělská podpora se ukázala jako nejvýhodnější.

Čtěte také: Porazil Marii Terezii a dobyl Prahu. Geniálnímu vojevůdci změnila život poprava jeho přítele

Melancholická Isabela se za dědice habsburského trůnu vdávala v 18 letech a po svém příchodu na vídeňský dvůr se stala velmi populární – jednalo se o natolik atraktivní i inteligentní ženu, že Josef jejímu půvabu rychle propadl; a to navzdory faktu, že svazek původně vznikl z čistě pragmatických důvodů. Josefova láska však opětovaná nebyla.

Zakázaná láska

Isabela se totiž zhlédla v Josefově sestře Marii Kristýně a dle dochovaných dopisů se jednalo o jeden z nejstarších přiznaných lesbických vztahů. Isabela se zakázanou láskou velmi soužila, a přestože se s Josefovou sestrou denně vídala, množství dopisů popisuje hloubku jejích citů. Ty byly pravděpodobně oboustranné, ale Marie Kristýna později dokázala své dopisy zničit, zachovaly se tedy pouze ty Isabeliny. Emoční labilita parmské šlechtičny navíc vedla k vracejícím se myšlenkám na sebevraždu, z nichž se v dopisech rovněž vyznávala.

Než v roce 1763, tedy tři roky po svatbě a stále ve věku pouhých 21 let, zemřela na neštovice, stačila Josefovi porodit dvě dcery – ani jedna z nich se však nedožila dospělosti. Prvorozená Marie Terezie (tedy pojmenovaná po své babičce) zemřela ve věku sedmi let na zápal plic. Druhé dítě, pojmenované příhodně Marie Kristýna, zemřelo krátce po porodu.

Druhé nešťastné manželství

Isabelina smrt Josefem velmi otřásla a on už poté nedokázal s žádnou ženou navázat hlubší intimní vztah. Jeho matka Marie Terezie jej však ještě k jednomu sňatku donutila. Roku 1765 se proto oženil s Marií Josefou Bavorskou, dcerou Karla VII. – římského císaře, který vládl Svaté říši římské před Marií Terezií do své smrti v roce 1745. Josef vůči druhé ženě necítil zdaleka takovou náklonnost jako vůči té první, navíc se jednalo o jeho sestřenici druhého stupně (jejich společným pradědečkem byl císař Leopold I.).

Josef se od své druhé manželky snad ani nemohl distancovat více. Jejich komnaty ležely daleko od sebe, nevídali se, Josef se své ženě důsledně vyhýbal. Jejich manželství údajně ani nebylo konzumováno, budoucí panovník dával přednost společnosti nevěstek. Dva roky po svatbě Marie Josefa onemocněla neštovicemi (stejně jako dříve Isabela), i to však nechalo jejího manžela chladným. Osmadvacetiletá bavorská princezna nakonec nemoci podlehla.

Potřetí se Josef II. už neoženil. Mezi lety 1760 a 1770 přišel osvícenský panovník o dvě manželky i dvě dcery a tyto zkušenosti jej zřejmě od jakýchkoli dalších závazků odradily. O to usilovněji se vrhl do práce a po zbytek života mu dělaly společnost hlavně panovnické povinnosti.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / The World of the Habsburgs / Biography.com