28. ledna 2022 08:00 Mojmír Sedláček

Jindřich VIII. popravil dvě ze svých šesti manželek. Každá se mu zprotivila něčím jiným

Jeden z nejslavnějších anglických panovníků se nezapsal do historie díky vyhraným bitvám či progresivní politice. Touha po synovi jej dovedla až k rozmetání zaběhlých pořádků.

Jindřich VII. založil dynastii Tudorovců a vybojoval pro ni titul anglického krále. To se psal rok 1485 a o šest let později se jako jeho třetí dítě narodil Jindřich VIII. Přestože jej jeho matka Alžběta z Yorku měla ve velké oblibě, na trůn měl usednout jeho o pět let starší bratr Artur. Ten však v pouhých patnácti letech podlehl virovému onemocnění, a tak se otevřela cestu k vládnutí pro Jindřicha VIII.

Nečekaný král

Tomu byla původně předpovídána kariéra v rámci církve, díky čemuž se chlapci dostalo dobrého vzdělání, jež nezapřel ani během pozdějšího života. Po bratrově smrti mu však otec domluvil neobvyklý sňatek – se španělskou princeznou Kateřinou Aragonskou, dcerou sjednotitelů Španělska Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské. Ta byla již předtím krátce provdána právě za Artura, po jeho smrti se o svazek s ní údajně pokoušel sám Jindřich VII. (jeho žena Alžběta byla tou dobou již po smrti), nakonec však toto diplomaticky významné manželství domluvil pro svého syna.

Roku 1509 se tedy Jindřich VIII. s Kateřinou Aragonskou oženil a o pár dní později se na jeho hlavě usadila i královská koruna. Přestože se původně jednalo o sňatek z rozumu, Jindřich svou ženu údajně skutečně miloval, ovšem dělal si velké starosti s následnictvím. Nedařilo se zplodit mužského dědice, nýbrž „pouze“ dcery, které bohužel povětšinou zemřely krátce po porodu. A s tím se Jindřich nehodlal smířit.

Šestice manželek

Na konci 20. let 16. století bylo Kateřině už více než 40 let a Jindřich nepředpokládal, že by se jeho sny o mužském dědici mohly naplnit. Odehrál se proto známý příběh, v jehož důsledku vznikla anglikánská církev: Jindřich žádal papeže Klementa VII. o anulování sňatku, aby se mohl znovu oženit. To mu však neprošlo, a tak nechal nejvyššího církevního úředníka na anglické půdě Thomase Cromwella svazek zrušit. Tím nastal definitivní odklon od katolické církve, přestože Jindřich jakožto hlava nové anglikánské církve příliš nesouzněl s reformačními myšlenkami, jež tou dobou cloumaly Evropou. Postupem času se církev začala přibližovat spíše protestantským odnožím, hlavní myšlenkou však bylo vysvobození z moci Říma.

Počátkem 30. let byla tedy Kateřina vykázaná od dvora a její místo fakticky zaujala Anna Boleynová, s níž se Jindřich roku 1533 i oženil. Ani s ní se však Jindřichovi nedařilo zplodit syna, a když naopak jednoho potratila, Jindřichovi došla trpělivost. Bezmála tři roky po svatbě nechal Jindřich Annu společně s několika jejími blízkými popravit. Krátce poté se oženil s Janou Seymorovou, s níž se cíl podařilo splnit – krátce po porodu syna Eduarda však žena zemřela kvůli poporodním komplikacím.

Mezi lety 1540 a 1543 se Jindřich oženil ještě třikrát. Svazek s Annou Klévskou byl po pár měsících anulován, neboť ji Jindřich nepovažoval za dostatečně přitažlivou. U mladé Kateřiny Howardové se zase prokázalo cizoložství, a tak ji Jindřich bez ohledu na anulování sňatku nechal popravit. Poslední čtyři roky života strávil s Kateřinou Parrovou, toho času už dvojnásobnou vdovou, jež se ukázala jako zkušená diplomatka a nedala stárnoucímu a náladovému Jindřichovi záminku, aby se jí zbavil. Přesto svého muže přežila pouze o rok.

Sporný odkaz

Podle britského historika Davida Starkeyho však Jindřich v praxi vůbec nebyl špatný manžel. Údajně byl pozorný, citlivý a několik svých žen upřímně miloval. Zahrnoval je šperky, bohatstvím i pozorností. Problémy nastaly ve chvíli, kdy se zamiloval do jiné, anebo se mu jeho stávající choť něčím zprotivila, což se sama nemusela ani dozvědět; v takovém případě už nebylo cesty zpět.

Vláda Jindřicha VIII. byla především v pozdějších fázích charakterizována paranoiou a velkým množstvím poprav kvůli obviněním z velezrady. Společně s psychickým zdravím sláblo i to fyzické – Jindřich trpěl obezitou, cukrovkou a dnou. Ke konci života prý vážil kolem 180 kilogramů a po smrti během náročných balzamovacích procedur jeho střevní plyny údajně způsobily explozi vnitřností. Neslavný závěr života i chorobná touha po mužském dědici, jež byla hnacím motorem Jindřichova manželského života, tak poněkud zakryly jeho renomé vzdělaného renesančního muže, jehož dvůr byl centrem vědy a umění.

Počátkem 20. let 16. století Jindřich VIII. dokonce sepsal vlivný text Obrana sedmi svátostí, v němž vystupoval proti reformaci, za což ho tehdejší papež Lev X. odměnil titulem Obránce víry. Ani tento intelektuální počin, ani rozsáhlé (ačkoli spíše neúspěšné) války s Francií či Svatou říší římskou se však nezapsaly do historie tak výrazným písmem jako svérázný přístup k manželství.

ZDROJ: Wikipedia Henry VIII

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom