Generál Rommel byl nepředvídatelným stratégem. Jeho největší slabinou byla tvrdohlavost
Druhá světová válka v barvě (6) – Rommelovy schopnosti
Po úspěšném obsazení Francie na jaře 1940 byl Erwin Rommel povýšen na generálporučíka. Na své nadřízené udělal takový dojem, že často přehlíželi jeho porušování rozkazů a nedostatek komunikace s jinými jednotkami. Sami Němci často nevěděli, kdy a kde Rommel udeří, standardně podnikal neohlášené útoky bez potřebného krytí. Své brilantní taktické schopnosti měl brzy ukázat v Africe, tam ale poznal, jak moc je externí podpora důležitá.
Jeho skupina, zvaná Deutsches Afrikakorps, byla zprvu podřízena italským silám v severní Africe. Rommelovým úkolem bylo zastavit ústup Italů a držet se aktivní defenzivní taktiky. Rommelovi bylo ale jasné, že Hitler, jehož v té době nekriticky obdivoval, od něj čeká trochu více. Zbytku armády se však se svými myšlenkami jako obvykle nesvěřil, a tak zaskočil nečekanou ofenzívou jak Brity, kteří odposlouchávali radiovou komunikaci, tak své vlastní nadřízené.
Erwin Rommel byl většinou přímo v místě útoku Zdroj: Getty Images
Generál Erwin Rommel Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Generál Rommel u Tobruku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Spojenci oslavují porážku Rommela Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hitler si Rommela oblíbil Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Adolf Hitler s Guntherem von Klugem a Erwinem Rommelem Zdroj: Getty Images
Rommel byl výtečným stratégem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Erwin Rommel v poušti Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Německé tanky v severní Africe Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Messerschmitty v severní Africe Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Hlídka Afrikakorpsu v libyjské poušti Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Hlídka Afrikakorpsu na motocyklech Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vykládání těžkých zbraní Afrikakorpsu z nákladní lodi kotvící v tuniském přístavu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Zajatecký tábor s tisíci německými a italskými zajatci v Tunisku Zdroj: Getty Images
Bitva u El Alameinu byla labutí písní Afrikakorpsu Zdroj: Getty Images
Americká hlídku u trosek zničeného německého tanku po bojích v Kaserínském průsmyku Zdroj: Getty Images
Erwin Rommel byl většinou přímo v místě útoku Zdroj: Getty Images
Generál Erwin Rommel Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Generál Rommel u Tobruku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Spojenci oslavují porážku Rommela Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hitler si Rommela oblíbil Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Adolf Hitler s Guntherem von Klugem a Erwinem Rommelem Zdroj: Getty Images
Rommel byl výtečným stratégem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Erwin Rommel v poušti Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Německé tanky v severní Africe Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Messerschmitty v severní Africe Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Hlídka Afrikakorpsu v libyjské poušti Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Hlídka Afrikakorpsu na motocyklech Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vykládání těžkých zbraní Afrikakorpsu z nákladní lodi kotvící v tuniském přístavu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Zajatecký tábor s tisíci německými a italskými zajatci v Tunisku Zdroj: Getty Images
Bitva u El Alameinu byla labutí písní Afrikakorpsu Zdroj: Getty Images
Americká hlídku u trosek zničeného německého tanku po bojích v Kaserínském průsmyku Zdroj: Getty Images
Čtěte také: První slovenský prezident byl dosazen Hitlerem, první demokraticky zvolený čelil únosu syna
Vítr se obrací
Při svém postupu Rommel smetl předsunuté britské síly a zastavil se až na hranicích Egypta. S britskými jednotkami zvláštní problémy neměl - podnikly jen dvě nepříliš dobře naplánované operace Brevity a Battleaxe s cílem osvobodit Tobruk. Během bojů Rommel projevil extrémní lstivost, která mu na obou stranách vynesla přezdívku Pouštní liška. Záběry z jeho bitevních úspěchů uvidíte v pořadu Druhá světová válka v barvě na Prima ZOOM. U Britů si Rommel získal určitý respekt, od většiny velitelů se totiž odlišoval dodržováním Ženevských konvencí a dobrým zacházením s válečnými zajatci bez ohledu na jejich etnický původ, a to včetně Židů. Rozkazy, které byly s těmito konvencemi v rozporu, před svými vojáky zatajoval a rovnou pálil.
Po několika nerozhodných pokusech se Rommelovi 21. ledna 1942 podařilo dobýt Tobruk, jenž Britové v důsledku odeslání části jednotek na Dálný Východ a rozptýlení zbytku po pouštních oblastech Kyrenaiky příliš nechránili. Brzy se ale začaly projevovat problémy, jež měly Rommelovy jednotky během celého tažení. Zásobování bylo relativně komplikované a vojsku začalo docházet palivo. Vítr se tak začal povážlivě obracet.
Konec iluzí
„Těžké kobercové nálety RAF zpomalily náš postup na východ a současně odhalily dispozice našich jednotek soustředěným britským obrněným jednotkám, připraveným k okamžité protiakci, což nás přinutilo provést obrat na sever dříve, než jsme plánovali,“ napsal později jeho náčelník štábu. Jak Britové postupně sílili a Rommelovy síly vlivem špatného zásobování slábly, dospěl generál nakonec k závěru, že Afrika je ztracena. Vedl tedy své jednotky zpět do Tuniska a ignoroval rozkazy ohledně držení různých přirozených obranných linií. Neměl na to dost lidí.
Sice následně porazil Američany v průsmyku Kasserine, bylo mu ale jasné, že další úspěchy slavit nebude. Žádal Hitlera, aby jeho muže evakuoval z Afriky, ten ale stále trval na udržení Tunisu a naopak mu posílal další lidi. Rommel nakonec 9. března 1943 na vlastní žádost Afriku opustil. Sešel se s Hitlerem, aby jej ještě jednou požádal o evakuaci armády. Hitler na jeho naléhání nereflektoval, a tak se Rommel chtěl do Afriky vrátit. Nebylo mu to ale povoleno.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Holocaust Encyclopedia
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
