Hitlerova noční můra: Nejlepší český pilot ničil lodě i rekordní počty letadel. Zemřel však nešťastně

Český pilot Karel Miloslav Kuttelwascher bránil v legendárním letounu Hawker Hurricane Velkou Británii před nacistickou hrozbou. Díky své odhodlanosti a statečnosti se stal muž přezdívaný prostě Kut nejúspěšnějším českým stíhačem, když jako jediný obdržel hned dvakrát Záslužný letecký kříž – vojenské vyznamenání za odvážné činy, hrdinství, odvahu, statečnost nebo příkladnou službu ve vzdušných operacích proti nepříteli.

Karel Kuttelwascher se narodil 23. září roku 1916 v malé vesničce Svatý Kříž nedaleko Havlíčkova Brodu, tehdy Německého Brodu. Byl třetím ze šesti dětí drážního inspektora Josefa Kuttelwaschera a Kristiny Kuttelwascherové, rozené Körberové. V průběhu studií nic nenasvědčovalo tomu, že by nastoupil dráhu vojenského pilota, když se jeho kariéra díky studiu na veřejné obchodní škole stáčela úplně jiným směrem. Coby praktikant se nechal najmout u společnosti Duda, která zřizovala mlýny na Kladensku, ovšem při nejbližší příležitosti studia zanechal a jako dobrovolník se přihlásil k letectvu. Svůj výcvik začal v říjnu 1935 v Prostějově, kde získal kvalifikaci pilota. O necelé dva roky později pak nastoupil základní vojenskou službu v Praze-Kbelích, kde rovněž podstoupil i výcvik na stíhače. V té době létal Kuttelwascher a jeho kamarádi z letecké školy a vojny na starších stíhacích dvojplošnících Avia B-534, které však už záhy měly vystřídat nejmodernější stroje ve výzbroji RAF.

Začátek války

Kuttelwascherova cesta do Velké Británie ovšem vedla přes úprk do Polska během nacistické okupace Československa a dále přes roční nasazení u Cizinecké legie. K ní se připojil v srpnu 1939, sloužil u 1. pluku v alžírském Sidi-bel-Abbés a po přeškolení na francouzskou techniku byl odeslán v květnu 1940 na frontu k letce III/3 francouzského letectva. Nalétat zde měl přibližně 10 bojových hodin a měl sestřelit přinejmenším dva letouny Luftwaffe. Ve chvíli, kdy Francie kapitulovala, se už Kuttelwascher přesouval do severní Afriky, dále cestoval vlakem do marocké Casablancy a odtud do Británií ovládaného Gibraltaru. Právě odtamtud pak na palubě lodi David Livingstone cestoval do Cardiffu a pouhých deset dní po zakotvení se stal členem prestižního, leč ve svízelné době se nacházejícího Královského letectva.

Skutečnost, že byl svět vtažen do tak velkého konfliktu, nicméně urychlila Kuttewascherův výcvik a po 20denním intenzivním kurzu byl přidělen k 1. stíhací peruti, u níž už tehdy sloužila celá řada dalších československých pilotů. U této skupiny vydržel téměř dva roky, během kterých dokonale splynul se svým Hurricanem Mk IIc s imatrikulací JX-E, ať už létal ve dne, či v noci. Právě v noci se účastnil nebezpečných operací, jako byl útok na trojici válečných lodí Scharnhorst, Gneisenau nebo Prinz Eugen, a zaznamenal také velké množství sestřelů. Konkrétně měl během nočních operací sestřelit 15 letadel Luftwaffe – z celkových 21 pro celou peruť – a přinejmenším dalších pět poškodit. Díky tomu se Karel Kuttelwascher zařadil po bok nejúspěšnějších nočních stíhačů RAF a v noci ze 4. na 5. května 1942 se stal jediným pilotem Královského letectva, který sestřelil trojici nepřátelských letounů Heinkel He-111.

Nejúspěšnější český pilot druhé světové války

V červnu 1943 byl Kut přidělen ke 23. stíhací peruti, ve které se dostal ke stroji de Havilland Mosquito. Na nepřítele už ale během dalších nočních operací nenarazil a po půlroční misi ve Spojených státech amerických sloužil až do konce války u 32. nebojové jednotky mechaniků. Karel Kuttelwascher tak uzavřel svůj válečný účet s 18 sestřelenými letouny. Šlo o rekord mezi českými piloty, za což vedle britského Záslužného leteckého kříže pochopitelně obdržel i množství československých vyznamenání, včetně Válečného kříže. Kuttelwascher je ale také nositelem vyznamenání za chrabrost před nepřítelem, za zásluhy I. stupně, za hrdinství a nosil rovněž pamětní medaile za boj v zahraničí, resp. za účast v bitvě o Británii.

Po skončení války se na rok vrátil do Československa, kde dál sloužil u vojenského letectva. Coby štábní kapitán byl dislokován v Ruzyni a v září 1945 se vrátil na svou bývalou základnu v Hradci Králové jako instruktor. Společně se svou britskou manželkou Ruby a dvěma dcerami však s obavami sledovali nástup komunistů k moci a v květnu 1946 se celá rodina Kuttelwascherových vrátila do Anglie. Tam létal slavný pilot pro civilní společnost British European Airways a postupně se propracoval až ke statutu naturalizovaného britského občana. Jeho život skončil v srpnu 1959 náhle po dvou infarktech, které jej postihly během dovolené v Cornwallu. Karel Kuttelwascher zemřel ve věku pouhých 42 let a až po své smrti byl vyznamenán Řádem Bílého lva a povýšen do hodnosti brigádního generála.