Zemřelo až 60 % lidí v Evropě. Morovou apokalypsu rozpoutala sopka, nově odhalené detaily jsou fascinující

Epidemie moru, jehož původcem je bakterie Yersinia pestis, v letech 1347 až 1352 zabila 25 milionů Evropanů. Pojmenování „černá smrt“ vychází z typických projevů tzv. bubonické formy nemoci, známé jako dýmějový mor. Nositeli nákazy bývají potkani, na člověka pak nemoc přenášejí infikované blechy. V takovém případě přicházejí horečky a mízní uzliny, nejčastěji v tříslech, podpaží a na krku, se zanítí. Mohou začít hnisat a krvácet, čímž se zbarvují do černa.

Lidé se mohou nakazit i navzájem z kapének ve vzduchu. Plicní forma moru se pak vedle horečky projevuje dušností či vykašláváním krve. Třetí forma moru, při níž se bakterie šíří krevním řečištěm, narušuje srážlivost krve a smrt nastává v důsledku selhání orgánů. Všechny tři formy jsou smrtelné, pokud se nemocný neléčí.

Války

Nejbombardovanější země světa vypadá jako z apokalypsy. Američané ale svého cíle nedosáhli

Kudy a proč přišla černá smrt?

Pandemie dýmějového moru přišla do Evropy v roce 1347 a velmi rychle zasáhla italská přístavní města. Mor se v následujících letech rozšířil dále do Evropy, kde způsobil obrovské škody na životech.

Martin Bauch, německý historik z Leibnizova institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy, si lámal hlavu nad tím, jak a proč se mor dostal od Černého moře do Itálie právě v tuto dobu. S geografem Ulfem Büntgenem z Univerzity v Cambridgi hledali odpověď mapováním tehdejších klimatických změn ve Středomoří. Výsledky svého výzkumu zveřejnili 4. prosince v časopise Communications Earth & Environment.

Zima, tma, zatmění a povodně

Při studování historických údajů si všimli častějších zmínek o sníženém slunečním svitu, zvýšené oblačnosti a tmavém zatmění Měsíce, které nezávisle na sobě hlásili pozorovatelé v částech Evropy a Asie v období let 1345 až 1349.

Příčinou těchto astronomických a meteorologických jevů mohla být rozsáhlá vrstva sopečného aerosolu. Ta způsobuje chladné období, protože sulfátové aerosoly odrážejí sluneční světlo zpět ke zdroji.

Zajímavosti

Epidemie omdlévání: Absurdní událost v roce 1983 zasáhla především mladé dívky

Další vodítko vědcům poskytla paleoklimatická data. Vysoké množství síry v polárních ledových jádrech naznačovalo jednu či více erupcí neznámé sopky, k nimž došlo kolem roku 1345. „O sopečné erupci toho moc říct nemůžeme,“ uvedl Bauch. „Z ledových jader nicméně víme, že musela nastat v tropech, protože podobná koncentrace síranů se našla na Severním i Jižním pólu.“

Důležitým dílkem do skládačky bylo zkoumání letokruhů ze stromů po celé Evropě. Vědci zjistili, že léta roků 1345, 1346 a 1347 byla mnohem chladnější než obvykle a podzimní počasí bylo znatelně vlhčí. To vedlo k erozi půdy a záplavám. Historické prameny potvrdily, že klimatické změny snížily výnosy řady plodin. V Itálii to negativně dopadlo na produkci obilí i sklizeň hroznů. Aby se zabránilo hladomoru, vyrazily lodě pro potraviny do oblasti u Černého moře.

„Italské obchodní flotily při návratu v druhé polovině roku 1347 nejen že do středomořských přístavů přivezly obilí, zanesly sem také bakterii Yersinia pestis. S největší pravděpodobností prostřednictvím blech, které se během dlouhé cesty živily obilným prachem,“ uvádí studie.

Zajímavosti

Španělská chřipka: Kosti vyvracejí zažitý mýtus o obětech kruté epidemie

Vypuklo to v Benátkách

Jen několik týdnů po příjezdu posledních lodí s obilím se v Benátkách objevily první případy moru. „Nejprve se nakazí populace hlodavců. Jakmile uhynou, blechy se přesunou na jiné savce a nakonec na lidi,“ popsal Bauch typický infekční cyklus. Závěr studie je tedy ten, že dovoz obilí sice zastavil hladomor, k němuž by došlo vlivem klimatických změn v důsledku sopečné erupce, zatáhl však do Evropy černou smrt. Že nemoc přišla od Černého moře, není pochyb. Podle historičky Moniky H. Green, odbornice na léčení a nemoci ve středověku, je černomořská epidemie moru v letech 1346 až 1350 velmi dobře zdokumentovaná.

Přečtěte si také: Počet lidí na planetě se možná sníží, poprvé od epidemie moru

Výzkumníci ve studii uvedli, že nástup dýmějového moru byl výsledkem unikátní, nicméně náhodné kombinace krátkodobých faktorů (proměna klimatu) a dlouhodobých faktorů, jako je systém distribuce obilí v Itálii. Takové řetězce ovlivňujících se událostí popisuje tzv. efekt motýlích křídel.

Vědci věří, že pochopení souběhu environmentálních a sociálních faktorů pomůže lépe porozumět příčinám minulých pandemií a připravit lidstvo lépe na možné budoucí epidemie. „Pravděpodobnost vzniku zoonotických infekčních onemocnění a jejich přeměny v pandemie se ve světě, který je současně globalizovanější a teplejší, nejspíš zvýší,“ uzavírají.

Zdroj: BBC, Live Science

Video, které jste mohli minout: Magické houbičky budou od začátku roku schválené k léčbě