Španělská chřipka: Kosti vyvracejí zažitý mýtus o obětech kruté epidemie

Psal se rok 1918 a téměř končila první světová válka. Už tak zdecimovanou a zlomenou lidskou populaci začala najednou ničit další tragédie – pandemie takzvané španělské chřipky. Šlo o jednu z nejhorších epidemií v historii lidstva. Virus typu influenza A tehdy způsobil onemocnění, na které zemřelo 50 milionů lidí.

K tématu: Španělská chřipka zabíjela víc než obě světové války. Odkud virus doopravdy přišel?

Nepocházel ale rozhodně ze Španělska. Původ má pravděpodobně v Číně. Tenhle mýtus vznikl, protože Španělsko na rozdíl od jiných zemí o epidemii informovalo. Většina lidí tento fakt samozřejmě už dávno ví, jiné mýty ale nadále přežívají. Kupříkladu ten, že umírali hlavně zdraví a silní dospělí mezi 20 a 40 lety.

Pravdu odhalily holenní kosti

Výzkum publikovaný v odborném magazínu PNAS totiž ukázal něco úplně jiného. Vědkyně Amanda Wisslerová a Sharon N. DeWitteová analyzovaly a porovnávaly kosterní pozůstatky obyvatel amerického Clevelandu, kteří zemřeli před pandemií a během pandemie, a zjistily, že nejvíc umírali oslabení jedinci. Jinými slovy, španělská chřipka se nechovala nijak nestandardně a oběti má stejné, jako všechny podobné nemoci.

Ve výzkumu se odbornice zaměřily na holenní kosti zemřelých, na kterých se v případě, že jedinec prožil nějakou infekci, značnou fyzickou zátěž nebo měl skrytý zdravotní problém či nutriční deficit, objevují kvůli zánětům různé výčnělky, bouličky a léze. Lidé s formujícími se lézemi se ukázali jako nejzranitelnější skupina, ať už byl jejich věk jakýkoli.

Pouze Cleveland, nebo i jinde?

Studie má ale samozřejmě své limity. Jedním z nejzásadnějších je, že výzkum probíhal pouze na ostatcích obětí španělské chřipky nalezených v Clevelandu. Výsledky samozřejmě nemusejí být stejné v jiných koutech světa. Zjištění vědkyň jde však ruku v ruce s tím, co známe už z dob takzvané černé smrti a co bylo dobře vidět i během pandemie covidu-19.

Mohlo by vás zajímat: Biologická zbraň v 18. století: Britové chtěli při dobývání Ameriky provést zákeřnou indiánskou genocidu

„Viděli jsme, že lidé, kteří jsou sociálně a ekonomicky znevýhodnění, jsou daleko ohroženější. A já mám za to, že se něco podobného dělo i během chřipky roku 1918,“ uvedla Wisslerová pro Live Science. Celý mýtus vznikl zřejmě kvůli tomu, že se epidemie mladých dospělých dotkla o poznání více, než bylo obvyklé. Přesný důvod tohoto fenoménu je ale stále předmětem spekulací.

Zdroj: A. Wissler, S. N. DeWitte: Frailty and survival in the 1918 influenza pandemic, Live Science, History.com