Oslizlo, Bubák nebo Zadková. Nejpodivnější česká příjmení vznikla zajímavým způsobem
S příjmením Zadek u nás v roce 2016 žilo jedenáct lidí. Nevím se jmenovalo dokonce sto pět Čechů a řádově desítky dalších nesou jména, která zní jako nadávky, třeba Hajzl nebo Hňup. Samozřejmě nejde o nijak častá jména, ale jejich existence dokazuje, že je čeština jazykem s nekonečnou fantazií.
Podle posledních veřejně dostupných dat z roku 2016 patří mezi nejčastější česká příjmení Novák a Nováková. Dohromady jich je téměř sedmdesát tisíc. Hned za nimi jsou Svoboda, Novotný, Dvořák a Černý se svými ženskými protějšky. To ale neznamená, že u nás neexistuje velká rozmanitost, naopak. Čeština má jednu z nejpestřejších zásob příjmení v Evropě. V roce 2016 jsme měli na 65 000 unikátních příjmení o víc než 380 000 různých zápisech.
Češi si jména vyřezali, upekli i vyseděli
Dědičná příjmení, jak je známe dnes, vznikla z takzvaných „příjmí“, přezdívek, kterými se odlišovali lidé se stejným jménem. Ty se pak začaly dědit. Někdo se jmenoval podle svého řemesla (Sedlák, Chmelař, Voják, Kovář), jiný podle místa původu (Pražák, Moravec) nebo podle toho, co vyráběl (Bednář, Krejčí). Cizí vlivy se odrazily v příjmeních jako Müller, Richter nebo Švarc. Slavné příjmení Novák značí doslova „nově příchozího“. Někoho, kdo se do vesnice přistěhoval. A protože každá vesnice měla svého ‚nováka‘, stalo se z něj nejběžnější jméno v zemi.
Nápaditost Čechů u těchto jednoduchých příjmí ale nezůstala. Řemeslníci dostávali přezdívky i podle nástrojů, jídla nebo výrobků. Vznikla tak jména jako Cvoček, Patočka, Žemlička, Buchtička, Klobása, Rosol nebo Kroupa. Příjmení navíc často popisovala fyzické nebo povahové rysy člověka, třeba Pokorný, Skoupý, ale i Bejček nebo Veselej.
Čtěte také: Muž kopal na zahradě bazén a našel zlatý poklad. Nechte si ho, překvapily úřady
Kdo seděl jako buchta na pekáči, dostal příjmí Buchta. Člověk se scvrklými tvářemi byl Křížala, málo energický zase Kaše. Nemocně bledá osoba odešla s příjmím Sejrek. Některá příjmení vznikla z označení částí těla, hlavně částí těla, které se nějak vymykaly normálu a byly nápadné: Hlava, Nosák, Huba, Hnát, Koleno… ale taky Kozibrádka a Malypetr.
A na vesnici mohla přezdívku přinést i kuriózní příhoda. Třeba jeden z rodu Vyskočilů prý k příjmení přišel tak, že jeho předek při rvačce v hospodě vyskočil oknem. To byl v době bez sociálních sítí docela spolehlivý způsob, jak se zapsat mezi legendy obce.
Bubáci, Straširybkové a další rodokmenové kuriozity
Neobvyklých příjmení u nás existují tisíce. V matrikách se vyskytují například Hajzlové (dle dat z roku 2016 celkem 13 lidí, všichni z okresu Chrudim), Straširybkové (11 lidí) nebo Hňupové (22 lidí). A příjmení Nevím nosí víc než sto lidí. Těžko říct, kolikrát už někdo z nich musel ve škole vysvětlovat, že odpověď „Nevím“ není vtip.
K tématu: Úřady sedm let tají údaje o počtu jmen i příjmení. Nevíme, kolik je Kryštofů, Fialů ani Gottů
Co je ale zajímavé, že o změnu takových kuriózních příjmení většinou lidé nemají zájem. Někdy je berou jako součást rodinné identity, jindy je prostě považují za raritu, která dělá život barevnější. Do roku 2016 existovaly dokonce databáze, kde jste si mohli vyhledat, kolik lidí v republice stejné příjmení nosí, třeba Prijmeni.cz nebo KdeJsme.cz. Pak ale údaje Ministerstvo vnitra přestalo zveřejňovat, údajně kvůli GDPR.
Zdroj: Prijmeni.cz, Rozhlas.cz, CNN Prima News
Video, které jste mohli minout: Varování z Antarktidy: Ledovec Hektoria se rozpadl rychlostí, která šokovala vědce
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
