Biblická babylonská věž a zmatení jazyků má zcela prosté vysvětlení

„Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Nato řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“

Slova, jenž jsou součástí biblické knihy Genesis neukazují Hospodina ve zrovna kladném světle. Místo toho, aby měl radost, že se jím stvoření lidé domluví, tak mezi ně vnese a zaseje zmatek, což je mimochodem jedna z „moderních“ manipulačních taktik. Ovšem dost možná, že za zmatením jazyků je něco zcela jiného než Boží rozehnání do té doby jednotně hovořících obyvatel.

Rozklíčovaná kresba zikkuratu

Píše se šesté století před Kristem a neznámý rytec považuje stavbu věže za natolik zajímavou, že její podobu vryje do tabulky, kterou o tisíce let později najdou archeologové. Destička nalezená v Iráku skončila v soukromé sbírce, což znemožňovalo její řádné vědecké posouzení. Teprve nedávno se dostala k odborné veřejnosti a kresba byla rozeznána jako zikkurat, jeden z tehdejších typů svatostánků. Označení zikkurat pochází z babylónského ziqqurrat, tedy slova majícího základ v slově zaqāru „postavit na zvýšeném místě“, či významově podobného akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat. Jedná se o stupňovité věže, pnoucí se do výše několika desítek metrů. Měly „pyramidální“ tvar a tvořilo jej několik teras nad sebou. Na vrcholu stála svatyně, kam sestupoval bůh. Proslulá Babylonská věž měly být stavba o výšce 90 m stojící na čtvercové základně 90 × 90 metrů.

Zmatení jazyků

Pravděpodobnost, že by všichni lidé mluvili stejným jazykem, je v podstatě nulová. Jen v rámci tak malého území, jako je Česko, mají „ostravaci kratke zobaky“ (mimo Ostravu málokdo rozklíčuje větu „Di do dupy, dyť ma byť pařak jak na Enhačku“), zatímco protahovaná „pražština“ prozradí místo pobytu mluvčího lépe než automobilová espézetka. Většina biblických mýtů má reálný základ a nejinak je to i případě zmatení jazyků. Situace při tak mohutné stavbě, jako je na tabulce vyobrazený zikkurat, vyžadovala obrovské množství dělníků jak z širšího „zemědělského“ okolí, tak odborníků z „ciziny“. Fakt, že došlo k mísení jazyků je nasnadě. „Nápis potvrzuje, že budova byla věž z Mezopotámie a znázorňuje sedm vrstev starobylé megastruktury. Významně také identifikuje člověka, který je zobrazen vedle věže – nejslavnějšího vládce Mezopotámie, krále Nabuchodonozora II.,“píše Adam Eliyahu Berkowitz na stránkách Breaking Israel News. Tabulku zkoumal historik Andrew Georgen z University of London. Byl to právě on, kdo potvrdil existenci Babylonské věže v podobě zikkuratu a jeho vysvětlení zmatení jazyků je ve své jednoduchosti krásně logické. Prostě podobně jako při stavbě egyptských pyramid se sešli zahraniční dělníci i stavbaři.

Zikkuraty patří mezi extrémně vzácné památky na starověkou kulturu a svým stářím odpovídají době, která je popisována v biblickém Starém zákonu. Pokud bychom chtěli tuto etapu lidských dějin datovat přesněji, tak Nabuchodonozor II., nejvýznamnější z novobabylonských králů, vládl v letech 624 až 562 př. n. l. a podle biblického výkladu stojí za myšlenkou vypuzení Židů do exilu. Babylonské věž už nestojí, ale naštěstí se několik zikkuratů zachovalo. Ten na snímku pochází z Íránu.

Text: Topi Pigula