Na Antarktidě se dodnes narodilo pouze 11 dětí. Za experimentem stála podivná válka

Antarktida je jediným kontinentem na Zemi, který nemá stálé obyvatelstvo, vládu ani státní hranice. Jsou tu jen výzkumné stanice, které navíc provozují doslova desítky zemí světa. V létě na nich pracuje zhruba 4 000 lidí, v zimě přibližně 1 000. A pak je tu ještě Antarktická smlouva platná od roku 1961, která zakazuje vojenské aktivity, podporuje vědeckou spolupráci a uvádí, že žádný stát nesmí své nároky rozšiřovat ani nově uplatňovat.

Čtěte také: Od Vikingů k Trumpovi: Historický vývoj Grónska zpochybňuje územní nároky Bílého domu

Přesto si formálně nárokuje části Antarktidy sedm zemí: Argentina, Chile, Austrálie, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království. Nároky se nicméně jednak částečně překrývají, a jednak ani jeden z nich není uznaný mezinárodně. Není to ale nedostatkem snahy, naopak. Některé státy v téhle tahanici o území vyzkoušely i metody, které zvednou nejedno obočí.

Cestování a dobrodružství

Expedice šla zjistit, zda je Země skutečně plochá. Poslední výlet na Antarktidu přinesl zábavné výsledky

Jedenáct porodů

Byli to Argentinci, kdo se jako první rozhodl svůj nárok na část Antarktidy posílit tím, že v ní zkusí vytvořit „trvalou lidskou přítomnost“. Tehdy se psala 70. léta 20. století a země byla pod vládou vojenské junty vedené generálem Jorgem Rafaelem Videlou. A plán byl úplně jednoduchý. Stvořit „původní obyvatelstvo“.

Na konci roku 1977 proto přepravili těhotnou Argentinku jménem Silvia Morello de Palma na argentinskou základnu Esperanza na Antarktickém poloostrově. Tato základna leží přibližně 1 100 kilometrů jižně od Ohňové země a patří mezi nejseverněji položené antarktické stanice.

Když tu pak 7. ledna 1978 porodila syna Emilia Marcose Palmu, šlo o vůbec první zdokumentovaný porod na antarktickém kontinentu. Nebyl ale poslední. K Argentině se postupně přidalo ještě Chile, a nakonec se v Antarktidě narodilo celkem 11 dětí; všechny na argentinských nebo chilských základnách.

Nastávající matky na kontinent dopravovali vždy až v pokročilém stadiu těhotenství. Porody probíhaly v improvizovaných zdravotnických zařízeních přímo na stanicích, které oba státy pro tyhle účely speciálně vybavily; mimo jiné tam byl vždy přítomný zkušený lékařský personál. Doteď jde o jediných 11 dětí, které se kdy na tomhle ledovém kontinentu narodily.

Cestování a dobrodružství

První Čech se do Antarktidy dostal s expedicí admirála Byrda, vnutil se mu jako topič

Nečekaný medicínský rekord

Demografický experiment ale nevyšel. Ukázalo se, že na základě mezinárodního práva nezakládá narození na území Antarktidy automatický nárok na žádné zvláštní občanství, čistě díky tomu, že kontinent není stát. Antarktická smlouva navíc neumožňuje vznik nových národních jurisdikcí. Všech jedenáct dětí proto nakonec stejně získalo občanství svých rodičů, tedy argentinské nebo chilské, a právně se jejich narození nijak neliší od porodu na výzkumné stanici nebo na lodi v mezinárodních vodách.

Z pohledu mezinárodního práva tak experiment nepřinesl žádnou změnu v postavení Antarktidy ani v uznání územních nároků, ale přinesl jeden kuriózní fakt. Díky tomu, že všechny porody proběhly bez komplikací, je Antarktida jediným místem na světě, které má ve statistikách nulovou kojeneckou úmrtnost.

Zdroj: Explorers, NZ Herald, Atlas Obscura

Video, které jste mohli minout: Superchřipka řádí i v Česku. Lékaři popsali nejhorší příznak a jak se nejlépe bránit