13. září 2025 07:00
Alena Gurin Stará

Expedice šla zjistit, zda je Země skutečně plochá. Poslední výlet na Antarktidu přinesl zábavné výsledky

Poslední experiment na Antarktidě měl jednou provždy utnout spekulace o tvaru Země. Povedlo se to ale jen tak napůl.

Už staří Řekové pozorovali lodě mizející za obzorem a usoudili, že je Země zakřivená. Astronom Eratosthenés z Kyrény ve 3. století př. n. l. jako jeden z prvních přinesl matematický důkaz a spočítal obvod planety, když porovnával délku stínů v několik stovek kilometrů vzdálených městech. Definitivní tečku za pochybnostmi o tvaru Země přinesl portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, který ji v letech 1519–1522 obeplul kolem dokola.

Navzdory vědeckým poznatkům i pozorováním z vesmíru se stále najde nemálo pochybovačů o kulatosti zeměkoule. A někteří si svojí vírou byli tak jistí, že se rozhodli potvrdit si ji na vlastní kůži. Dvojice z Benátek se v době covidového lockdownu, kdy nebylo možné navštívit ani babičku ve vedlejším okrese, vydala na ostrov Lampedusa. Čekali, že tam narazí na konec světa. Akorát, že vůbec. Ztratili se na moři a po záchraně putovali do karantény. Prostě fiasko.

Jedeme na jih!

A pak do hry vstoupil coloradský pastor Will Duffy, který o sférickém tvaru Země nepochyboval. Zjistil ale, že veškeré přesvědčovací techniky jsou na plochozemce z okruhu jeho známých krátké, a chtěl utnout všechny spekulace jednou provždy. Proto naplánoval expedici, kterou výmluvně nazval Poslední experiment. Sbalil čtyři plochozemce, k sobě další tři kulatozemce (aby byly názorové síly vyrovnané) a 14. prosince 2024 s nimi vyrazil směr Antarktida.

Proč tam? Podle zastánců placky tam má být ledová zeď, která drží světové oceány, aby se nevylily. A podle přírodních zákonů se tam dá pozorovat půlnoční slunce, jev nastávající při polárním dnu. Slunce jednoduše nezapadne a zůstává být vidět 24 hodin, tedy i o půlnoci, což nejde dohromady s představou plochého světa. Pokud by výprava půlnoční slunce nespatřila, byl Duffy ochotný před plochozemci kapitulovat. Ale jak už asi všichni tušíte, půlnoční slunce se ukázalo v celé své kráse. Expedice vše nahrávala a streamovala živě. A kapitulovat naopak musela sekce popíračů geoidu.

Prozření influencera

„Někdy v životě uděláme chybu,“ připustil jeden z nich, Jeran Campanella. „Myslel jsem si, že čtyřiadvacetihodinové slunce neexistuje. Respektive jsem si tím byl jistý. Teď upřímně věřím, že existuje.“ A vydrželo mu to. Ex-plochozemský influencer letos v březnu vystoupil na konferenci Skepticamp v Los Angeles, věnované vědě a kritickému myšlení, kde deklaroval svoji změnu názoru i záměr působit na své bývalé souvěrce. Těm se snaží vysvětlovat princip konfirmačního zkreslení, které je drží v zajetí vlastního mylného přesvědčení. Zastánci nějaké teorie na základě tohoto psychologického procesu preferují taková tvrzení, která zapadají do jejich celkového pohledu, a mají tendenci přehlížet a bagatelizovat protinázory.

Mohlo by vás zajímat: Scott vs. Amundsen: Dobytí jižního pólu bylo bojem o holý život. Oběť padlých přinesla zásadní objev

Ovšem pozor, to ještě neznamená, že se všichni plochozemci po antarktickém tripu zcela vzdali. „Viděl jsem fyzikální demonstraci, která by mohla ukázat, že to funguje, ale řekl bych, že některá data z této cesty by mohla pomoct objasnit, zda se to skutečně děje,“ nechával si pochybovačná zadní vrátka otevřená Austin Whitsitt, další z členů výpravy. Následně na čas zmizel z digitálního prostoru. Jeho poslední projevy se ovšem opět nesou v duchu konspiračních teorií a pseudovědy. Nemluvě o tom, že řada diváků si svůj sen o placatém světě nechtěla nechat vzít a radši byla ochotná věřit tomu, že expedice byla fejk a natáčelo se ve studiu. Je to marný, je to marný, je to marný.

Zdroj: The Final Experiment, UNILAD, Skeptical Inquirer

Video, které jste mohli minout: Polsko formálně požádalo o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Co to znamená v praxi?

Alena Gurin Stará

Alena Gurin Stará

redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom