Havarovali a bojovali s ledními medvědy. Záhadná smrt polárníků dodnes není zcela vysvětlena

Tajemství v ledu (5) - Andrého výprava

Dobývání pólů bylo v druhé polovině 19. století považováno za záslužný čin vykonaný především pro národ. Každý, kdo byl dost odvážný pustit se do objevování ledových pustin, tak měl téměř automaticky status hrdiny. Mezi těmi, kdo na volání bílých dálek odpověděli, byl i švédský vzduchoplavec Salomon August Andrée. Ten měl neotřelý nápad, jak se na severní pól dostat.

Pozemní přeprava arktickým terénem je ze své podstaty náročná, led se stále přesouvá a povrch se mění. Andrée se proto rozhodl dát terénu co možná nejmenší prostor a doletět si na severní pól balonem nazvaným Orel (Örnen), který k tomuto účelu sestrojil a jenž řídil kotevními lany. Jeho expedice se zúčastnili i Knute Fraenkel a Nils Strindberg. Andréeho ambiciózní plán si brzy získal přízeň veřejnosti a médií, odborníci ale tolik radosti neprojevili.

Příliš nedbalá příprava

Andréeho plán měl pár zásadních nedostatků, nebylo mimo jiné zřejmé, jak spolehlivý bude horkovzdušný balon v polárních podmínkách a problémy byly i s kotevními lany – při zkušebních letech nad Švédskem se stále zasekávala. Nadšený Andrée dal ale spíše na entuziastický hlas veřejnosti a svůj plán přesto uskutečnil.

Tříčlenná posádka se v květnu 1897 vydala lodí na Špicberky a 11. července odstartovala z ostrova Danskøya směrem k severnímu pólu. Vybavena byla minimem zásob, aby umenšila zátěž, a poštovními holuby, přes něž posílala zprávy domů. Po třech dnech cesty přiletěl poštovní holub s povzbudivou zprávou o skvělé náladě a příznivé situaci. A to bylo na dlouhou dobu naposledy, kdy o smělých polárnících bylo slyšet.

Co je k obědu?

Smutné zprávy přinesla roku 1930 posádka norské lodi Bratvaag, která našla lidské ostatky na Bílém ostrově. Těla byla částečně zkonzumována, pravděpodobně ledním medvědem, a podle dalších stop nebylo pochyb, že se jedná o nešťastnou Andréeho výpravu. Je několik možností, co se mohlo pokazit. Svou roli mohla sehrát kotevní lana, která se o něco zasekla a balon převrátila. Zároveň balon nebyl příliš vybavený na mrazivé počasí. Balon mohl ztěžknout námrazou, případně se dostat do mlhy, která zaclonila slunce a ochladila plyn v balonu, takže ztratil výšku a výprava skončila na 83. rovnoběžce.

Ať předcházelo havárii cokoli, máme o něco jasnější představu o tom, co následovalo. Mezi ostatky byl nalezen fotoaparát s neporušeným filmem a Andréeho deník. Ukázalo se, že polárníci se nenechali zlomit ani touto situací a nadšeně fotografovali stavbu opevnění i zastřelení ledního medvěda, který je napadl u balonu, což můžete vidět v pořadu Tajemství ledu na Prima Zoom. Protože zásob měli málo, učinili taktické rozhodnutí medvěda sníst. Andrée v deníku ohodnotil mozek medvěda jako „velmi chutný“ a jazyk jako „každopádně ucházející.“ Strindberg uměl připravit medvědí maso na několik způsobů a podle všeho objevitelům různé části zvířete v různých variacích chutnaly.

Mráz a drogy

Muži se posléze vydali na 500 km dlouhý pochod na základnu Cap Flora v Zemi Františka Josefa s plně naloženými saněmi. Po týdnech cesty se saně na ledu rozpadly, zahodili tedy asi třetinu zásob a pokračovali dále.

Po cestě trpěli mrazem, spáleninami od neustálého slunce a sněžnou slepotou. Fraenkel po čase nebyl schopný pohybu, všichni začali brzy zase hladovět a před rostoucím utrpením se uchylovali ke kouření opia. Nakonec se jim podařilo doputovat na Bílý ostrov, kde si na ledové kře postavili příbytek. Po pár dnech se ale kra rozlomila a část příbytku byla pryč.

Zápisky v deníku byly čím řidší a nečitelnější, z útržků informací nicméně vyplývá, že Strindberg zemřel jako první. Podle toho, jak bylo jeho oblečení potrhané, jej možná ještě za života napadl medvěd, tedy stejné zvíře, které připravoval přátelům. Krátce poté zemřeli i Andrée a Fraenkel. Zemřeli bok po boku, možná na otravu z medvědího masa, možná na dobrovolné předávkování opiem.

Pozůstatky polárníků byly v říjnu převezeny do Švédska a slavnostně pohřbeny na stockholmském hřbitově Norra Begravningsplatsen. Jejich osud inspiroval mimo jiné film z roku 1982 s názvem Let Orla.

Zdroj: Scihi

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský