Měl zachránit Hitlera i celý Berlín: Kdo byl Felix Steiner a proč selhal

Kdo by neznal klíčovou scénu z filmu Pád Třetí říše z roku 2004, v níž se Adolf Hitler na poradě v podzemním bunkru dozví, že toužebně očekávaný osvobozovací úder nepřijde. „Po Steinerově útoku bude zase vše v pořádku,“ je si Hitler jistý. „Můj vůdče, Steiner neměl k útoku pohromadě dost sil. Ten útok se nezdařil,“ soukají ze sebe němečtí generálové. „V místnosti zůstanou Keitel, Jodl, Krebs a Burgdorf,“ pronese zastřeným hlasem Hitler. Co následovalo, všichni víme. Ikonickou a mnohokrát parodovanou scénu si můžete připomenout tady:

Přečtěte si také: Hitlerovi muži: Jak dopadli Himmler, Hess, Göring a další prominentní nacisté?

Útok 2,5 milionu vojáků

Nálada v Hitlerově bunkru odpoledne 22. dubna 1945 odpovídala vážnosti situace. Útok na Berlín zahájilo 16. dubna 1945 na 2,5 milionu vojáků 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu pod velením maršálů Georgije Konstantinoviče Žukova a Ivana Stěpanoviče Koněva, v samotném Berlíně jim čelilo asi 94 000 většinou špatně vyzbrojených německých vojáků a příslušníků domobrany (Volkssturm) a Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend).

Tankové hroty obou sovětských frontů se hnaly ve dvou klínech z předmostí na Odře a Lužické Nise a jihozápadně od Berlína byla při této ofenzivě obklíčena velká část německé 9. armády tvořené 200 000 muži, 130 tanky a 370 stíhači tanků a útočných děl. Už pět dnů po zahájení ofenzívy se Berlín octnul v dosahu sovětského dělostřelectva a 25. dubna bylo hlavní město říše kompletně obklíčeno.

Německé vyprošťovací útoky vedené z jihozápadu 6. armádou generála Waltera Wencka skončily neúspěchem a stejně dopadlo i úsilí narychlo vytvořené armádní skupiny Steiner, která měla Sověty napadnout ze severu. „Byl to rozkaz! Steinerův útok byl rozkaz!“ řval vůdce třetí říše podle filmové verze posledních dnů Německa vztekle na své generály. Kdo tedy byl onen Steiner, na kterého Hitler tolik spoléhal, proč neposlechl vůdcův rozkaz a jaké vlastně byly jeho možnosti?

Hitlerův spolubojovník

SS-Obergruppenführer Felix Steiner (1896-1966) byl oddaným nacistou a nejspíš i schopným velitelem. Už na začátku první světové války v roce 1914 byl těžce zraněn a válku zakončil v hodnosti poručíka. Bylo mu 21 let a podobně jako Adolf Hitler se i on po Versailleském míru cítil být zrazen, podveden a oloupen vítěznými mocnostmi i vlastní Výmarskou republikou.

Po nástupu nacistů k moci se Steiner podílel na budování zbraní SS a byl jedním z jejích nejlepších velitelů. Zavedl maskovací uniformy, pušky Mauser vyměnil za samopaly, pistole a ruční granáty, a především zrušil tradiční kastovní přehradu mezi důstojníky a mužstvem. Se svými muži se v březnu 1939 zúčastnil obsazení zbytku Československa, poté i útoku na Polsko a tažení do Francie.

Do války proti Sovětskému svazu v roce 1941 táhl Steiner v čele 5. tankové divize SS Wiking, kterou z části tvořili dobrovolníci z Norska, Dánska, Nizozemska a Belgie. U této divize mimo jiné sloužil jako lékař i Josef Mengele před tím, než se nechal přeložit do Osvětimi. Ústupové a obranné boje zimy 1944-45 prožil Steiner už jako velitel 11. tankové armády v Pomořansku.

Armádní skupina Steiner

Adolf Hitler si na schopného velitele SS vzpomněl 27. března 1945, když svého spolubojovníka z první světové války jmenoval velitelem narychlo sestavené armádní skupiny Steiner. Ta ovšem počtem ani technickým vybavením definici armádní skupiny zdaleka nenaplňovala, navíc byla rozptýlena na velkém území. Když pak Steiner 21. dubna 1945 obdržel od Hitlera rozkaz uvolnit úderem ze severu Berlín, šikovalo se do útoku jen něco kolem 10 000 vyčerpaných a v lepším případě kulomety vyzbrojených mužů.

Přesto Felix Steiner podnikl 23. dubna ráno několik neúspěšných protiútoků, aby vzápětí nařídil ústup k Labi a realisticky odmítl pokračovat ve zjevně neproveditelné operaci. Kvůli odmítnutí poslušnosti byl pak 27. dubna 1945 zbaven velení a 3. května se na Labi vzdal Američanům, čímž své muže uchránil před sovětskými tábory smrti na Sibiři. Tou dobou už nad Říšským sněmem vlála rudá vlajka a Hitler byl několik dnů po smrti.

Mohlo by vás také zajímat: 10 snímků z konce druhé světové války zachycuje krutost největšího konfliktu

Steiner byl obžalován ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů a stanul před Norimberským soudem, nepodařilo se mu však prokázat vinu. Napsal několik vzpomínkových knih s tématem druhé světové války (například Armáda psanců nebo Dobrovolníci), zemřel v roce 1966 ve svých 69 letech v Mnichově.

Zdroj: Warfare History Network, Kronika druhé světové války, Praha 2000

Podívejte se, jak sovětská ponorka před koncem války potopila loď s 10 000 německými uprchlíky: