Zemřel celý fotbalový tým. Letecké neštěstí otřáslo Itálií, mrtvé identifikoval bývalý trenér

Italský tým Grande Torino, Velký Turín, slavil jedno vítězství za druhým. V roce 1949 byl téměř nepřekonatelný a aspiroval na pátý po sobě jdoucí titul sezóny. Právě z jeho řad se rekrutovala i podstatná část hráčů italského národního týmu.

Všechny naděje a sny ale spolu se životy fotbalových hráčů ukončilo nečekané neštěstí, jehož přesnou příčinu navíc dodnes neznáme.

Bouře nad Turínem

Celý tým včetně legendárního kapitána, třicetiletého Valentina Mazzoly, trenérů, manažerů a sportovních novinářů, letěl 4. května 1949 domů z Lisabonu, kde sehrál přátelské utkání. Do mezipřistání v Barceloně šlo všechno bez problémů. A ani poté, co třímotorové letadlo Fiat G.212 ve 14:50 opět vzlétlo, se nezdálo, že by měly přijít nějaké potíže.

Jenže nad Turínem se v té době už stahovala mračna. Doslova – kvůli oblačnosti nebylo vidět dál než na 40 metrů, foukal silný, nárazový vítr a krajinu bičovaly prudké dešťové přeháňky. Piloti se pokusili letoun nasměrovat na přistávací dráhu Aeritalia. Ve skutečnosti se však ocitli o něco severněji, přímo před kopcem Superga, na kterém stojí stejnojmenná bazilika.

Pohřbít své hrdiny přišlo půl milionu lidí

Náraz přišel podle všeho zcela nečekaně. Vyšetřování ukázalo, že se piloti ani nepokusili změnit kurz. Letoun v rychlosti 180 kilometrů v hodině vletěl přímo do masivní, kamenné zadní stěny baziliky, o kterou se roztříštil.

Mohlo by vás zajímat: Zubaté překvapení na ranveji: Aligátor si na Floridě zdřímnul pod letadlem, ukazují záběry

Proč se letoun z kurzu vychýlil, se nikdy nezjistilo. Problém mohl podle odborníků být v silném bočním větru, extrémně špatné viditelnosti, nebo dokonce v závadě výškoměru. Havárii ale každopádně nikdo nepřežil a ani následné důkladné vyšetřování příčinu neštěstí neodhalilo.

Kromě čtyř členů posádky bylo mezi mrtvými celkem 18 fotbalistů, tři manažeři, tři trenéři, tři sportovní novináři. Rána to pro italský fotbal byla obrovská, což ostatně demonstruje i fakt, že mrtvé přijel identifikovat jediný muž, bývalý trenér italského národního týmu Vittorio Pozzo, protože znal celé družstvo. Během hromadného pohřbu, který se konal dva dny po neštěstí, do ulic vyšlo víc než půl milionu lidí.

Neporazitelní, nesmrtelní

Z legendárního fotbalového týmu nezbyl naživu téměř nikdo, nebylo jak jej obnovit. A všichni si samozřejmě kladli otázku, jak to bude s italským titulem, o který Grande Torino usiloval, a jenž měl v době havárie téměř na dosah ruky.

Na tuto otázku ale odpověděli jeho soupeři vzápětí. Titul týmu přenechali, protože „jej mohl porazit jedině osud“. Pro následující sezónu pak všechny přední fotbalové kluby země poskytly jednoho ze svých hráčů a vzniknul tak nový turínský tým. Titul nakonec vyhrál také,  ale jen jednou, celých 6 let po tragédii.

Zdroj: Football Break, Torino FC, BBC, Simple Flying

Video, které jste mohli minout: Letadlo při vzletu ztratilo pneumatiku