Jak to ve skutečnosti bylo s Tutanchamonovou kletbou? Nejspíš za ni můžou jediné noviny
Mýty o kletbě, která údajně leží na místě posledního odpočinku egyptského faraona Tutanchamona, se v roce 1922 rozšířily jako oheň poté, co mecenáš vykopávek jen pár měsíců po objevení hrobky zemřel.
Faraon Nebcheperure Tutanchamon vládl Hornímu a Dolnímu Egyptu pouhých 9 let a vlády se ujal ještě jako chlapec. Když umíral, bylo mu jen 18 a psal se rok 1323 před naším letopočtem. Nebyl to žádný významný panovník, přesto je jedním z nejznámějších staroegyptských faraonů.
Důvodem jeho proslulosti je senzační objev jeho hrobky, který následovala úplná mediální smršť. Titulní stránky novin plnily popisy kruté kletby, která zabije každého, kdo do míst, kde je faraon pohřben, vstoupí a začne rozebírat jeho majetek.
Senzační nález opepřený smrtí sponzora
Archeologové po hrobce faraona Tutanchamona pátrali už od počátku 20. století, po mnoho let byly ale jejich snahy marné. Štěstí měl teprve archeolog Howard Carter. Jeho příběh si můžete přečíst v tomto článku. Místo posledního odpočinku egyptského panovníka objevil v roce 1922 v Údolí králů. Okamžitě poslal telegram Georgi Herbertovi, hraběti z Carnarvonu; sponzorovi vykopávek, bez jehož finančních prostředků by výzkum nešel uskutečnit. Dokud mecenáš nedorazil na místo, hrobka zůstala uzavřená. Poprvé ji Carter s lordem Carnarvonem prozkoumali bok po boku.
Mohlo by vás zajímat: Legendy českých hřbitovů: Slavní nebožtíci, tajné chodby, mumie a místo, kde se bojí i umrlec
Jen pár týdnů nato lord Carnarvon zemřel. Jeho tělo našli v hotelovém pokoji v Káhiře a jako příčinu smrti určili otravu krve z infekce po komářím štípnutí. Média měla ale okamžitě jasno: Smrt bohatého šlechtice způsobila kletba faraonů, kterou údajně našli na stěnách Tutanchamonovy hrobky, a podle níž měl brzy zahynout každý opovážlivec, který by narušil odpočinek mumií.
Média a plísně
Je faraonova kletba skutečná? Na to asi dokážou odpovědět už prosté statistiky; během vykopávek v objevené hrobce pracovalo 58 lidí. V průběhu následujícího desetiletí zemřelo jen osm z nich. Carter, který s lordem Carnarvonem do hrobky vstoupil jako první, prožil dlouhý, naplněný život. Lékař, který faraona pitval, se dožil pěkných 75 let.
V hrobce se samozřejmě mohly vyskytovat nějaké patogeny, hlavně z nebezpečných plísní. Podobný případ vědci popsali už po odhalení hrobu krále Kazimíra IV. Jagellonského. Toxické spóry mohly teoreticky být důvodem onemocnění finančníka George Jaye Goulda, který po návštěvě Tutanchamonovy hrobky nakonec zemřel na zápal plic. Vědecké důkazy o tom ale neexistují.
Nejpravděpodobnějším důvodem Tutanchamonovy faraonské kletby je tím pádem fakt, že lord Carnarvon prodal celý příběh o nálezu, odkrývání a pokladech hrobky jediným novinám: Times of London. Poté, co zemřel, se tak naskytl ostatním médiím způsob, jak na příběhu i tak vydělat, a v následující mediální smršti se objevily výmysly týkající se výhružných nápisů na stěnách hrobky i vyložené dezinformace o příčinách zranění a smrti různých členů výzkumného týmu. Mýtus o kletbě si brzy začal žít vlastním životem… a egyptologové ho v potu tváře vyvracejí dodnes.
Zdroj: History Today, History Extra, National Geographic
Video, které jste mohli minout: Impozantní práce českých vědců: Vdechli život tváři sv. Vojtěcha. Podívejte se, jak vypadal