Chobotnice se protáhne každým otvorem a dokonale mění barvu. Podívejte se, jak loví
Zvířecí výzbroj S1 (3) - Lovící chovotnice
Chobotnice patří k fascinujícím mořským tvorům, a to zejména díky své bizarní tělesné stavbě i velké inteligenci. To jim ostatně umožnilo přežít miliony let.
Chobotnici charakterizuje především osm ramen s přísavkami, které jí pomáhají v pohybu po korálových útesech i při lovu. Ve středu osmi končetin se nachází zobákovitá tlama, již můžete v akci vidět v pořadu Zvířecí výzbroj na Prima ZOOM. Kromě toho ale uvidíte také její efektní obranu před jinými predátory.
Přísavky chobotnice jsou řízeny z chapadel Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Chobotnice Paul uhodla vítěze všech sedmi utkání Německa během mistrovství světa v roce 2010. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Chobotnice Casper Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Chobotnice (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Chobotnice sydneyská Zdroj: iStock
Chobotice sydneyská si buduje hnízda Zdroj: iStock
Chobotnice sydneyská Zdroj: iStock
Čtěte také: I samice chobotnic se brání proti obtěžování. Na vtíravé samce hází bahno či mušle
Chytrá chapadla
Tím je zásoba inkoustu, jehož oblaka v případě nebezpečí chobotnice vypouštějí a matou tím predátory. Kromě toho ale dokáží také měnit barvu podle prostředí. Během experimentů bylo prokázáno, že se bez problémů zabarví i podle šachovnice. Zároveň má chobotnice tak měkké tělo, že se protáhne malými škvírami nebo se ukryje v opuštěné ulitě.
Její nervový systém je přitom poměrně složitý, jak například popisuje biolog David Scheel: „Pohyb přísavek nekoordinuje centrální mozek jako například u člověka. Jejich koordinace je řízena z jednotlivých ramen.“
Kromě zvláštní nervové soustavy disponuje chobotnice také značnou inteligencí a velkou rozmanitostí v chování. Testovaní hlavonožci dokázali otevřít sklenici, poznat konkrétního člověka nebo si zapamatovat hádanky, které dostali. Výborné kognitivní schopnosti chobotnice i její geniální tělesná stavba pravděpodobně přispěly k tomu, co jim pomohlo přežít miliony let. Podle fosilních nálezů totiž chobotnice brázdí oceány od pozdní křídy.
Zdroje: The Guardian/National Geographic