Pražské stíhače tanků byly noční můrou Sovětů. Podívejte se, jak s nimi nacisté kropili nepřítele
Tajemství nacistických válečných zbraní 2 - Marder III
Němci při obsazení Československa zrekvírovali lehké tanky československé výroby a vytvořili z nich obávané stíhače tanků.
Původní československé lehké tanky LT vz. 35 a LT vz. 38 byly do německé armády zařazeny pod označením Panzerkampfwagen 35(t) a Panzerkampfwagen 38(t) a tvořily mimo jiné část výzbroje 7. tankové divize generála Erwina Rommela. Osvědčily se v Polsku, Francii i v první fázi útoku na Sovětský svaz, záhy ale přestaly stačit svým pancéřováním i výzbrojí. Němci pro ně ovšem našli originální využití.
Odolný podvozek
Použili podvozek československého lehkého tanku vz. 38 a namontovali na něj výkonný protitankový 7,5cm kanón Pak 40. Tak se zrodil stíhač tanků Marder III, který se díky své mobilitě, jedinečnému pohonu a výkonnému motoru stal součástí výzbroje tankových divizí. S pancéřováním o tloušťce 11–50 mm stíhač vážil přes deset tun, měl čtyřčlennou posádku a výkon jeho motoru Praga EPA umožňoval dosáhnout rychlosti až 42 km/h. Sekundární zbraní byl kulomet ráže 7,92 mm.
Podívejte se na Marder III v akci v následujícím videu:
Němci si Mardery oblíbili kvůli jejich odolnosti. Podvozek československých tanků používal namísto torzních tyčí listové pružiny, takže stíhače tanků mohly jet dál, i když jedno kolo chybělo. Snadné řízení jednoho z dochovaných exemplářů Marder III si pochvaloval i James Holland, průvodce pořadem Tajemství nacistických válečných zbraní, který můžete vidět ve čtvrtek ve 20:00 na Prima ZOOM. „Jedním z důvodů, proč se mi to tak snadno řídilo, bylo to, že ho navrhli Češi a ne Němci,“ komentoval výhody podvozku.
Stíhače tanků z Prahy
Na rozdíl od řidiče měli střelec a nabíječ podstatně horší „pracovní“ podmínky. Kanón byl totiž umístěn na zadní části podvozku v otevřené korbě, přes kterou se při dešti přetahovala plachta. Prototyp nové zbraně vznikl začátkem roku 1942 a výrobu dostala na starost pražská firma BMM (ČKD Praha), celkem bylo ve třech modifikacích vyrobeno 1 736 kusů.
Hitler napadl Sovětský svaz 22. června 1941 a československé tanky byly u toho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jagdpanzer 38(f)v muzeu tanků v anglickém Bovingtonu Zdroj: Profimedia.cz
Stíhač tanků Marder III na východní frontě Zdroj: ČTK
Marder III během akce v roce 1943 Zdroj: ČTK
Marder se podíval i na západní frontu, zde v roce 1945 Zdroj: ČTK
Hřbitov poražených německých tanků Zdroj: Profimedia.cz
Hitler napadl Sovětský svaz 22. června 1941 a československé tanky byly u toho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jagdpanzer 38(f)v muzeu tanků v anglickém Bovingtonu Zdroj: Profimedia.cz
Stíhač tanků Marder III na východní frontě Zdroj: ČTK
Marder III během akce v roce 1943 Zdroj: ČTK
Marder se podíval i na západní frontu, zde v roce 1945 Zdroj: ČTK
Hřbitov poražených německých tanků Zdroj: Profimedia.cz
Mardery se používaly hlavně na východní frontě, kde měly snižovat početní převahu sovětských tanků a samohybných děl. Několik kusů skončilo i na Slovensku, kde bojovaly ve Slovenském národním povstání. Po válce je československá armáda zařadila do své výzbroje pod označením ST-II.
Kromě Marderu Němci s využitím československého tankového podvozku vyvinuli v roce 1943 také stíhač tanků Jagdpanzer 38 (Sd Kfz 138/2) známý jako Hetzer, který měl na rozdíl od Marderu plně krytou korbu. Pražská ČKD jich do konce války dodala 2 827 kusů.
ZDROJ: Wikipedie
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
