Praotec Čech mohl být uprchlík z Balkánu, který zabil římského úředníka

Byl praotec Čech vrahem na útěku? Legendy odkazují na Římskou říši

Mikýřova hysteorie českých dějin (1) - praotec Čech.mp4

Praotce Čecha si představujeme jako váženého stařešinu rodu, který podle Starých pověstí českých přivedl naše předky pod horu Říp. Skutečnost ale mohla být zcela jiná.

O tom, zda vůbec někdo jako praotec Čech existoval, a pokud ano, jakého byl původu, se stále vedou spory. Podle jedné teorie, kterou v novém pořadu Mikýřova hysteorie českých dějin na Prima COOL a prima+ zábavnou formou prověřuje český influencer Martin Mikyska, měl dokonce praotec Čech kriminální minulost. „Vypráví se o tom, že v zemi, z níž přišel, někdy se mluví o Chorvatsku, jindy o severní Ukrajině a dnešním Bělorusku, se měl dopustit těžkého zločinu. Měl někoho zavraždit,“ říká v pořadu historik Jakub Izdný z Ústavu českých dějin FF UK.

Staré pověsti české na výstavě v Národním muzeu

6 Zobrazit galerii

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu Řípu

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp vznikla už v 1. polovině 11. století

6 Zobrazit galerii

Praotec Čech na vrcholu Řípu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Staré pověsti české na výstavě v Národním muzeu Zdroj: ČTK / Zavoral Libor

Nevysoká, nicméně majestátní hora Říp Zdroj: ČTK / Malina Petr

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu Řípu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp vznikla už v 1. polovině 11. století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

O praotci Čechovi se zmiňuje už Kosmova kronika Zdroj: ČTK / Štěrba Martin

Praotec Čech na vrcholu Řípu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Staré pověsti české na výstavě v Národním muzeu Zdroj: ČTK / Zavoral Libor

Nevysoká, nicméně majestátní hora Říp Zdroj: ČTK / Malina Petr

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu Řípu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp vznikla už v 1. polovině 11. století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

O praotci Čechovi se zmiňuje už Kosmova kronika Zdroj: ČTK / Štěrba Martin

Přečtěte si také: Utajené příběhy českých dějin: Praotec Čech mohl být psanec, který prchal před pomstou Římanů

Jak víme z pověstí, praotec Čech měl se svým bratrem Lechem putovat Evropou a hledat pro svůj lid nový domov. Motiv putování do nové vlasti najdeme i u dalších Slovanů, přičemž nejstarší verzí je příběh o založení Kyjeva zachycený ve staroruské kronice Pověst dávných let. Vystupují v něm tři bratři – Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Liběď. Jméno Kyjova bratra Choriva je známé také z chorvatských pověstí, které popisují, jak Chjoriv, tedy Chorvat, přišel na Jadran z východu. Jméno dalšího bratra Ščeka zase připomíná jméno našeho praotce Čecha.

Uprchlík z Krapiny

Právě jihoslovanská verze pověsti je mimořádně zajímavá. Podle ní chorvatská Krapina, město založené Římany, byla původně sídlem tří bratrů – Čecha, Lecha a Mecha, tedy Měška. Na mapách městečka je dodnes vyznačeno údajné Čechovo sídlo, Gradina Čech. V Krapině žila spolu s bratry i jejich sestra Vilina, po níž zatoužil místní římský správce Aureolus. Vilina Římanům otevřela brány města a ti ho vyplenili. Důvěřivé Vilině při tom prý prasklo srdce. Podle jiné verze byla považována za zrádkyni a bratři ji nechali na hradě zaživa zazdít.

Čech pak vyzval Aureola na souboj, ve kterém ho zabil. Bratři poté museli v obavě z odvety Římanů Krapinu opustit a vydali se na sever hledat nová sídla. Detaily této pověsti se překvapivě shodují s podrobnostmi, které o praotci Čechovi uvádějí čeští renesanční autoři Václav Hájek z Libočan a Daniel Adam z Veleslavína. Také podle o dvě století starší Dalimilovy kroniky Čech musel opustit předchozí sídla v Charvátech, protože zabil jakéhosi muže.

Mohlo by vás zajímat: Češi patří k nejšťastnějším lidem světa, ukázal průzkum. V zásadní kategorii porážíme i Západ

Slovany poháněl prach ze sopky

I kdyby za příchodem Čechů do oblasti kolem Řípu nestála legendární vražda, skutečné okolnosti nejsou o nic méně dramatické. Hlavním faktorem slovanské expanze totiž mohlo být drastické ochlazení po výbuchu sopky Krakatoa v roce 535, kdy slunce zahalil prach a průměrná roční teplota klesla nejníže za posledních 2000 let. Zima a neúroda vedly k válkám a stěhování celých národů, mezi nimi Slovanů. Podle výzkumů se příchod Slovanů na území Čech datuje kolem roku 550.

Zdroj: Theses.cz, A. Gričová: Topos příchodu praotce Čecha, Praha 2018