Kámen osudu prý má kouzelnou moc. Podle pověsti britského krále výrazně posílí
Prima SVĚT speciál: Korunovace krále Karla III. - kámen osudu
Jeden z nejzásadnějších symbolů skotských dějin byl zároveň dlouhou dobu jednou z nejdůležitějších příčin nevraživosti mezi Skotskem a Anglií. Momentálně je jedním z nezbytných prvků pro královskou korunovaci, 152 kilogramů vážící Kámen osudu přitom má ale za sebou pestrou historii.
Hutný pískovcový kvádr je opředený mnoha legendami. Některé tvrdí, že kámen měl pod hlavou starozákonní patriarcha Jákob, když se mu zdál sen o žebříku vedoucím do nebe. Pozdější židovské legendy praví, že by mělo jít o podstavec legendární Archy úmluvy. Ať už byl ale jeho původ jakýkoliv, cesty kamene v polovině 9. století skončily ve Skotsku, konkrétně v opatství Scone. Poprvé se o něm písemné prameny zmínily v roce 1057, kdy na něj usedl panovník jménem Lulach mac Gille Coemgáin, známý též jako Lulach Pošetilý či Lulach Nešťastný.
Kámen osudu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Westminsterské opatství Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Penny Moraunt předává králi Karlovi III. svůj meč. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Buckinghamský palác zveřejnil oficiální portrét krále Karla III. Zdroj: Profimedia.cz
Edinburský hrad, kde je Kámen osudu trvale umístěn Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kámen osudu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Westminsterské opatství Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Penny Moraunt předává králi Karlovi III. svůj meč. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Buckinghamský palác zveřejnil oficiální portrét krále Karla III. Zdroj: Profimedia.cz
Edinburský hrad, kde je Kámen osudu trvale umístěn Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dvakrát uloupený kámen
Kámen osudu stovky let fungoval jako korunovační relikvie, usedali na něj následníci trůnu, kteří se posléze chápali královských povinností. U tohoto nástroje se později rozvinula další legenda, jež dala kameni přízvisko Mluvící kámen. Pokud na něj podle pověsti usedne právoplatný král, vydá kámen hlasitý zvuk a dodá panovníkovi energii a zdraví. Kámen osudu tak platil za vzácnou skotskou relikvii a pevnou součást národní hrdosti. A právě té se roku 1296 dotkl anglický král Edvard I., který nechal Kámen osudu převézt do Londýna a vsadit do křesla ve Westminsterském opatství, čímž chtěl dát najevo anglickou svrchovanost nad Skotskem.
Čtěte také: Detaily korunovace, kterých si nikdo nevšiml. Co skrývaly šaty nové královny?
Mluvící kámen tak sloužil jako korunovační prvek anglické královské dynastie. Skotové nedokázali Angličanům krádež nikdy zcela odpustit, z čehož plynou četné pokusy kámen ukrást. Ty měly povětšinou za následek pouze poničení křesla. Naposledy to zkusila čtveřice skotských studentů v prosinci roku 1950. Vloupali se do Westminsterského opatství, vyryli do křesla iniciály JFS (Justice for Scotland = Spravedlnost pro Skotsko) a kámen odnesli. Při vyjímání z křesla jim ale kámen upadl a rozlomil se na dva kusy. Oba je naložili do auta a odvezli kámen do Glasgowa, kde zaplatili kameníkovi za sjednocení obou kusů a umístili jej do opatství v Arboath.
Šťastný návrat
Policie kámen vypátrala na základě oznámení v dubnu roku 1951 a brzy identifikovala všechny čtyři zloděje. Protože kolem události byl příliš velký humbuk, bylo rozhodnuto, že výtečníci nebudou trestně stíhaní, ale jejich akce byla britským parlamentem veřejně odsouzena jako vulgární akt vandalismu. Jak můžete vidět v pořadu Prima SVĚT speciál na Prima ZOOM, o dost šťastnějšího návratu do Skotska se Kámen osudu dočkal až o mnoho let později.
Když v roce 1996 kulminovala debata o povaze skotského kulturního dědictví, rozhodla britská vláda v čele s premiérem Johnem Majorem, že se kámen vrátí do Skotska, a tak byla vzácná relikvie 15. listopadu 1996 umístěna v Edinburském hradě. Do Londýna se kámen za přísných bezpečnostních opatření podíval až během korunovace krále Karla III.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
