25. dubna 2025 16:47

Zlatý poklad z východu Čech za 7,5 milionu korun skončil v muzeu, nálezce čeká odměna

Novověký poklad ukrytý v zemi objevili při své vycházce dva turisté na úbočí kopce Zvičina. Zpod kamenného valu tvořícího okraj dávno zaniklého pole vytáhli dvě schránky se zlatými mincemi a šperky, ale také třeba tabatěrkami, za 7,5 milionu korun.

O tom, že se v zemi skrývá množství nevyzvednutých pokladů, nikdo nepochybuje. K nálezu jednoho z největších došlo v únoru 2025 na úbočí kopce Zvičina u Dvora Králové. Zlato, šperky a další předměty o váze 7 kg uložené ve dvou dózách nálezci odevzdali do Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Vedoucí zdejšího archeologického oddělení Miroslav Novák po prvotní analýze označil za zaručeně zlaté mince o váze 3,7 kilogramu, další kovové předměty vědci analyzují.

Přečtěte si také: Stavba nových dálnic je pro archeology požehnáním, unikátní nálezy neberou konce

„Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem 598 mincí rozdělených do 11 sloupečků a zavinutých do textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly předměty ze žlutého kovu, a to celkem 16 tabatěrek, deset náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka,“ vyjmenoval Novák. Schránky byly na místo uloženy někdy ve 20. století.

Mince z Francie i Osmanské říše

V případě mincí nelze podle odborníků soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa. „Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915,“ řekl numismatik muzea Vojtěch Brádle. Podle něj ale v tomto případě rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl.

„Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami, takzvanými kontramarkami, kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie ve 20. a 30. letech 20. století,“ vysvětlil Brádle. Depotem se označuje hromadný archeologický nález více předmětů uložených na jednom místě.

Z hlediska podobných nálezů v Česku se podle něj jedná svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také mince belgické nebo osmanské. „Naopak zcela chybí mince německé i československé,“ uvedl numismatik.

Kolik dostanou nálezci?

U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu stanoví přesné složení kovu, které je podstatné pro určení vhodného způsobu jejich konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení. „Při současných cenách drahých kovů hodnota nálezu může začínat na 7,5 milionech korun,“ řekl ČTK Novák. Historická hodnota pokladu je podle něj nevyčíslitelná.

Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Vypočítává se buď z historické hodnoty, nebo hodnoty drahého kovu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.

Úkryt z nejistých dob

Novák označil nález za unikátní i s ohledem na nízké stáří nálezu. „Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,“ sdělil Novák.

„Ukládat do země cenné předměty ve formě depotů bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,“ dodal Novák.

Podle odborníků může poklad souviset s vyháněním Čechů v roce 1938, poválečným odsunem německy hovořících obyvatel či s pozdější komunistickou měnovou reformou. Výrazný kopec Zvičina s nadmořskou výškou 672 metrů leží na národnostním česko-německém rozhraní. Zatímco k jeho jižnímu úpatí sahalo české osídlení, na sever od Zvičiny převládal německý jazyk.

Mohlo by vás také zajímat: Úžasný nález na Valašsku: V půdě kolem pařezu objevila žena se synem poklad

Muzeum východních Čech v Hradci Králové má s nálezy od neodborné veřejnosti dlouholetou praxi. Už pět let rozvíjí spolupráci s amatéry se zájmem o prospekci pomocí detektoru kovů i bez nich, tedy na povrchové sběry. Během programu nazvaného „Jak nalézat a neničit?“ se podařilo získat velké množství spolupracovníků, a ještě více cenných archeologických nálezů.

Zdroj: ČTK, Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Video, které jste mohli minout: Poklad z říčanského sklepa

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
ČTK

ČTK

Česká tisková kancelář

Populární filmy na Prima Zoom