Země je na pokraji největšího masového vymírání od dinosauří éry, straší vědci

Situace je skutečně vážná. Paul Ehrlich ze Stanford University varuje, že naše planeta vstoupila do období šestého masového vymírání. Každý rok údajně nenávratně zaniknou v průměru dva druhy obratlovců. Novou studií se snaží vědci převyprávět znepokojující důsledky, které toto vymírání způsobuje. Podle shromážděných výsledků naše planeta vstoupila do období největšího masového vymírání od doby vyhynutí dinosaurů.

Podle Mezinárodní svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí zánik přibližně 41 procentům všech druhů obojživelníků a 26 procentům savců. Na této globální katastrofě se podílí mnoho faktorů. Mezi nejzásadnější patří ztráty biotopů, nadměrný úbytek obnovitelných zdrojů, invazivní organismy, znečištění a změna klimatu.

Polovina druhů vymřela

Nová analýza, publikovaná ve sborníku Proceedings of the National Academy of Sciences, poskytuje jasný obraz snižující se zvířecí populace. Vědci mapovali 27 600 druhů, mezi nimiž byli zastoupeni ptáci, obojživelníci, savci a plazi. To je množství zhruba odpovídající polovině známých pozemských druhů obratlovců. Početní ztráty nakonec analyzovali ze vzorku 177 dobře studovaných druhů savců, přičemž samotné sledování probíhalo mezi lety 1990 a 2015. Zjištěné informace nikoho nepotěší. Výsledky studie prokázaly, že více než 30 procent druhů obratlovců má klesající tendenci v populační velikosti a geografickém rozsahu. Ze 177 savců, o kterých měli badatelé podrobné údaje, všichni do jednoho ztratili 30 procent a více zeměpisných rozsahů. A co hůře, více než 40 procent ztratilo 80 procent svých rozsahů. Největší počty klesajících druhů byly zaznamenány v tropických oblastech.

Například v loňském roce existovalo něco málo přes 7000 gepardů. Jejich populace ale v příštích 15 letech může klesnout až o dalších 53 procent. Ani afričtí lvi na tom nejsou o moc lépe, vždyť lví populace za posledních 20 let klesla o více než 40 procent. Zatímco historicky se tyto kočkovité šelmy potulovaly na území jižní Evropy, Blízkého východu, severozápadní Indie a většiny Afriky, v dnešní době najdeme rozptýlené populace jedině v subsaharské Africe a několik zbytků v národním parku Gir Forest v Indii.

Kaskádové efekty

Úbytek a ztráta zvířecích populací a biologické rozmanitosti je jako domeček z karet – jedna ubude a zbortí se celá stavba. Vedle toho, co vědci nazývají předehrou k dalšímu vyhynutí druhů, těmito úbytky přicházíme o zásadní „ekosystémové služby“. Je jich spousta, ovšem jmenovitě se přímá hrozba týká opylování plodin, regulace škůdců a čištění znečištěné vody. Neméně ohroženy jsou i složité ekologické sítě, které zahrnují zvířata, rostliny a mikroorganismy. Tyto změny pak vedou ke zrodu méně odolných ekosystémů a skupin genetických informací. Právě ty mohou být životně důležité pro přežití mnoha druhů v rychle se měnícím globálním prostředí.

Podle autorů této odstrašující studie svět nemůže jenom nečinně čekat na nějaké řešení. Naopak společnost vyzývají, aby se odklonila od nadměrné spotřeby a páchání nenávratných škod. Zároveň přitom zdůrazňují, že nejde o úlohu našich dětí, ale o úděl nás samotných. „Šesté masové vymírání je již tady a okno pro účinné kroky je velmi úzké, maximálně asi dvě nebo tři desetiletí,“ varují autoři.

Text: Petr Smejkal