Záhada pyramid je vyřešena: Konečně víme, díky čemu je Egypťané mohli postavit
Jak Egypťané dokázali bez těžké techniky realizovat své obří kamenné stavby, to je otázka, která nedá spát nejen konspirátorům a milovníkům teorií o mimozemšťanech, ale také odborníkům samotným. Našli na ni konečně odpověď?
S převozem obřích kamenných kvádrů na místo stavby pyramid v Gíze nepomáhali ani mimozemšťané, ani dávno ztracené přístroje, a dokonce ani fakt, že Egypťané „měli masivní biče“ (pyramidy místo otroků stavěli placení dělníci). Byla to voda.
Půl kilometru široký ztracený tok
Vědci to tuší už delší čas. V poslední době se objevilo hned několik výzkumů, které potvrzují, že miliony tun kamene dávní obyvatelé oblasti na stavby dopravovali nikoli po souši, ale s pomocí řeky Nil. Její současné koryto je dnes od pyramid hodně vzdálené. V době přibližně 4700 až 3700 let před naším letopočtem, kdy pyramidy vznikly, tomu ale bylo jinak.
Jeden z nejpřesvědčivějších důkazů o tom přinesli v roce 2022 odborníci z Francie, kteří zmapovali dávné záplavové oblasti. Jejich výzkum zahrnoval i teorii, že se vody Nilu ještě dlouho po skončení takzvaného Afrického vlhkého období rozvodňovaly tak moc, že dosahovaly až k Velké sfinze.
Mohlo by vás zajímat: Z vysněné dovolené se stala noční můra. Žena kvůli suvenýru strávila týden v cele se 40 vězni
Současný výzkum na tuhle teorii ale vrhnul úplně nové světlo. Odborníkům se zřejmě povedlo prokázat dávnou existenci dosud úplně neznámého, 64 kilometrů dlouhého slepého ramene Nilu. Široké bylo místy okolo neuvěřitelných 500 metrů a hluboké zhruba 25 metrů.
Přímo u pyramid
Pozůstatek vyschlého toku dostal jméno Ahmarat – to je slovo, které v arabštině znamená „pyramidy“. Autorka výzkumu Emana Ghoneimová převratný objev učinila, když se dívala na satelitní snímky.
Jako geomorfoložka a paleohydroložka je zvyklá takové snímky dopodrobna číst a jasně na nich viděla pozůstatky slepého nilského koryta. Následný výzkum na místě a analýzy vzorků její podezření potvrdily. A co víc – na 30 pyramid, které v oblasti jsou, stojí přímo v místě, kudy toto slepé Nilské rameno protékalo. V podstatě tedy nemůže být pochyb o tom, že Egypťané k dopravě těžkých kamenů využili sílu slavné řeky.
Zdroj: Nature, University of North Carolina, PNOS.
Video, které jste mohli minout: Starosta Milána vyhlásil válku zmrzlině, píše italský tisk. Večer si ji na ulici nekoupíte