Gigantická nicota uprostřed vesmíru. Podivné místo nedá astronomům spát

Ačkoliv se velmi často přetřásá téma, že vesmír je plný galaxií, hvězd a planet, existují i místa, která jsou naopak velmi pustá. Natolik, až to astronomům přijde zvláštní, a na takové oblasti se specializují. Už v roce 1981 byla ostatně při vyhodnocování výsledků červeného posuvu elektromagnetického záření ve viditelném části spektra odhalena doslovná nicota, která se rozprostírá na ploše dlouhé 330 milionů světelných let. Jen pro kontext, bylo to přibližně 0,35 procenta tehdy pozorovaného vesmíru, jež astronomové označili jako Boötesovu prázdnotu.

Jedno velké nic

Pokud se vám to zdá jako obří prostor vyplněný zdánlivě ničím, pak nejste připraveni na to, co objevili astronomové teprve nedávno. V roce 2015 nalezl mezinárodní tým astronomů „supernicotu“, která se táhne neuvěřitelných 1,8 miliardy světelných let. Jde o největší nalezenou skvrnu, která je v typicky rovnoměrně rozloženém vesmíru značně neobvyklá. Tohohle obřího „nic“ si všimli vědci, kteří se snažili vysvětlit neobvyklou mezeru v záření, které v námi pozorovaném vesmíru zůstalo po velkém třesku. Kosmický dalekohled Planck, který náleží Evropské kosmické agentuře, pořídil snímek této prázdnoty už před několika lety a vědci se o místo od té doby velmi aktivně zajímají.

The anomalies found by Planck in the temperature of the cosmic microwave background included:
🔹signal at large angular scales on the sky 10% weaker than predicted by the standard model
🔹asymmetry between the two hemispheres + the famous 'cold spot' 👇https://t.co/0DWRs1OSNM pic.twitter.com/EkqaYRsKDn

— ESA Science (@esascience) June 6, 2019

Mohlo by vás zajímat: Najdeme někdy mimozemský život? Klíčem má být specifický typ planet, nikoli megakonstrukce

Až ve zmíněném roce 2015 ale byli schopní potvrdit, že jde o další „nicotu“, když na jejím místě chybí odhadem asi 10 tisíc galaxií, které by se do vytyčeného prostoru vešly. Jenže i když není ona „supernicota“ zcela prázdná, galaxií je v ní tak málo, že to přímo odporuje našemu dosavadnímu pohledu na strukturu okolního vesmíru. „Jedná se o největší objevený „supervoid“. Jde o velmi vzácnou událost, v pozorovatelném vesmíru můžeme očekávat už jen hrstku takto velkých prázdných míst,“ uvedl András Kovács coby jeden z výzkumníků z Univerzite Eötvöse Loránda v Budapešti ve svém vyjádření pro The Guardian. Vědce stále dráždí otázka, proč je celá skvrna na mapě námi sledovaného vesmíru tak chladná, odpovědí se jim ale stále nedostává.

Zdroj: The Guardian, NASA, NASA

Video, které jste mohli minout: Unikátní operace ve vesmíru: Robot zvládl chirurgický zákrok. Obrovský pokrok těší vědce