Pravda o tetanu: Rez bakterii nepřenáší, najdeme ji ale skoro všude

Tetanus je jedno z onemocnění, kterých se dnes bojíme mnohem méně než v minulosti. Jednak se při včasné diagnostice dá s pomocí moderní medicíny často zvládnout (smrtelných je nyní už jen asi 11 procent případů), jednak proti němu existuje spolehlivé očkování.

Očkování povinně absolvují jen děti a dospělí, kteří by si měli 10–15letý interval očkování hlídat. A není neobvyklé, že člověk zapomene. V takových případech se najednou nabodnutí na rezavý hřebík může stát o chlup dramatičtějším. Avšak věděli jste, že rez jako taková nemá s rozvojem onemocnění nic společného a tetanus můžete chytit prakticky kdekoli?

Děsivé příznaky a měsíce léčby

Příznaky tetanu jsou dost neveselé. Všechno většinou začíná 3–21 dní po poranění. Svaly jako by byly namožené, člověk se nadměrně potí, je neklidný, špatně spí. Zkrátka všechno připomíná běžnou infekci, a to až do chvíle, kdy nemocnému ztuhne čelist. Respektive, objeví se typické křeče žvýkacích svalů. Většina lékařů v tu chvíli nebezpečný tetanus už jednoznačně pozná díky „testu špachtlí“. Když ji nemocnému strčí do krku, místo klasického dávivého reflexu postižený špachtli skousne.

Mohlo by vás zajímat: Nová gigantická bakterie je viditelná pouhým okem. Vědci nechápou ani další vlastnosti

Od té chvíle se nemoc zhoršuje. Křeče postihnou mimické svalstvo, šíje a svalstvo hltanu, takže nemocný nemůže polykat. Teprve poté začnou zničující, několikaminutové a nesmírně bolestivé záchvaty křečí celého těla, během nichž se nemocný prohýbá jako luk a může při nich i selhat srdce nebo dojít k udušení.

OPISTHOTONOS
It is a form of anomalous posture in which the back becomes extremely arched due to muscle spasm.
Tetanus infuses our bodies with tetanospasm toxin, which acts on the central nervous system and works by irreversibly blocking the release of neurotransmitters pic.twitter.com/6aHIWxD0SD

— Dr_Ngenya (@DrNgenya) June 7, 2020

Spory, bakterie, toxiny

Moderní medicína si naštěstí s onemocněním umí celkem obstojně poradit. Jak ale vzniká a co s ním tedy mají společného ty rezavé hřebíky? Odpověď je trochu složitější. Především je třeba říct, že tetanus způsobuje velice běžná bakterie, která se vyskytuje prakticky po celém světě – Clostridium tetani. Přežívají jako paraziti v trávicí soustavě zvířat. Vyskytují se taky v půdě, hlavně tam, kde tlejí různé organické materiály, a to prakticky po celém světě, ale pouze ve formě spor. Ty jsou ovšem nesmírně odolné, a tak se mohou dostat téměř kamkoli a čekat jako časovaná bomba.

A tady přicházejí na řadu ty rezavé hřebíky. Rzí poškozený povrch je pro spory C. tetani daleko lepší úkryt než hřebík hladký. Místa, kde se nacházejí zrezlé hřebíky (staré zemědělské stavby, vyvýšené záhony, kompost, ohrady s hospodářskými zvířaty apod.), jsou zároveň místy, kde se C. tetani často vyskytuje.

Přečtěte si také: Bakterie legionelly ohrožuje Česko vážnými chorobami. Nahrává jí šetření na energiích

Nejdůležitější pro rozvoj nemoci je ale jedna zásadní věc. Ačkoli spory C. tetani vydrží ledasco, pokud se bakterie chtějí množit, musejí se dostat do aktivního stádia. V něm potřebují anaerobní prostředí. Jinými slovy, vzdušný kyslík je okamžitě zahubí. Rána, kterou způsobí zabodnutý hřebík, ať už rezavý nebo ne, je ovšem dost hluboká na to, aby v ní infekce C. tetani bujela.

Problém ovšem není bakterie jako taková, ale dva nesmírně prudké jedy, které produkuje mimoděk, během svého běžného životního cyklu. Právě ty způsobují příznaky tetanu a nakonec mohou přinést i smrt.

Zdroj: Ockovacicentrum.cz, Mayo Clinic, CDC, WHO