Alzheimer není onemocněním mozku? Radikální teorie přichází po 30 letech výzkumu

Alzheimerova choroba je pro mnoho lidí stejně děsivá jako rakovina. Ne-li děsivější, protože místo toho, aby ničila jen tělo, zdevastuje paměť, rozdrolí mysl a zanechá nás zmatené, izolované a neschopné se o sebe postarat.

Přečtěte si také: Mladých pacientů s Alzheimerem děsivě přibývá. Devatenáctiletý pacient je pro lékaře záhadou

A proto byl výzkum publikovaný v roce 2006 v prestižním vědeckém magazínu Nature tak přelomový. Stanovil totiž, co je příčinou této děsivé nemoci; vláknitý bílkovinný agregát zvaný amyloid beta, který se hromadí v mozku pacientů.

Jenže v roce 2022 časopis Science přinesl překvapivou zprávu: Význam amyloidu beta ve zmíněné přelomové studii možná nadsadil vědecký podvod. A od té doby jako by se otevřela výzkumnická Pandořina skříňka.

Krok jiným směrem

Téměř všechny pokusy o výrobu léku na tuhle zákeřnou nemoc se totiž od chvíle, kdy tato studie vyšla, soustředily na jedinou věc: Zabránit formování senilních plaků a neurofibrilárních klubek plných amyloidu beta v mozcích pacientů. Mnohá zařízení ale díky zkazkám o vědeckém podvodu začínají zkoušet na problém léčby Alzheimerovy choroby kouknout z úplně nové perspektivy.

A když říkáme úplně nové, myslíme tím skutečně úplně nové. Například podle závěrů jednoho významného kanadského institutu, který se touhle chorobou zabývá už přes 30 let, se ve skutečnosti vůbec nejedná o onemocnění mozku.

Autoimunitní onemocnění?

Profesor chemie a ředitel Krembilova výzkumného institutu v kanadském Torontu Donald Weaver na tohle téma uveřejnil rozsáhlý článek v magazínu The Conversation. Na Alzheimerovu chorobu on a jeho výzkumný tým nově nahlížejí na problém imunitního systému mozku.

Jak víme, imunitní systém je soubor buněk a molekul, které nám pomáhají vyřešit problémy, co by nás mohly ohrozit: Zabíjejí patogeny a hojí rány. A tenhle imunitní systém má pobočky všude po těle, včetně mozku. „Věříme, že amyloid beta není nic abnormálního, ale naopak je součástí mozkového imunitního systému,“ tvrdí Weaver v článku. „Při traumatu, případně při napadení mozku bakteriemi, je amyloid beta klíčovou složkou imunitní odpovědi… a tady začínají potíže.“

V některých případech se totiž stane, že se imunitní systém splete a z nějakého důvodu začne napadat tělo místo toho, aby útočil na patogeny. Pak mluvíme o takzvaném autoimunitním onemocnění. Přesně tím Alzheimerova choroba podle závěrů Krembilova institutu je.

„Známe spoustu typů autoimunitních problémů, kde hrají velkou roli ve vývoji protilátky. Na ty dobře fungují steroidy,“ vysvětluje Weaver. „Proti Alzheimerově nemoci ale účinkovat nebudou, protože mozek je velice specifický orgán. Věříme ale, že můžeme najít jiná řešení, která nás nakonec dovedou až k léčbě.“

Existují i další teorie

Weaverem popsaná teorie samozřejmě není jediná, která je po kontroverzích okolo v úvodu zmíněné studie z roku 2006 ve hře. Další odborníci zkoumají například i možnost, že nemoc je výsledkem choroby malých buněčných součástek zvaných mitochondrie. Jiní zase mají za to, že by mohlo jít o následek infekce mozku, kterou často způsobují bakterie z lidských úst. A podle dalších je na vině způsob, jakým mozek některých lidí zpracovává přítomné kovy.

Také k tématu: Převratný objev ve výzkumu Alzheimera. Lékaři dokážou nemoc dříve poznat díky očím

Někomu to až může přijít, jako by se vědci po bezmála třiceti letech ocitli zase na začátku. Weaver ale tvrdí, že je naopak skvělé vidět tolik lidí přemýšlet o téhle zákeřné nemoci jinak  a že už bylo na čase.

Zdroj: The Conversation