Pokud jste si mysleli, že bakterie můžou být jen tak maličké, že je bez mikroskopu nedokážete spatřit, spletli jste se. Vědci totiž v bažinách guadeloupských mangrovových porostů objevili bakteriálního giganta, který lidstvo donutí přepsat učebnice.
Poslechněte si nový podcast primazoom.cz - ZOOM CAST
Thiomargarita magnifica tvarem a velikostí připomíná lidskou řasu a oproti ostatním bakteriím je 5 000krát větší. Abyste si to dokázali představit: Člověk, který by se od ostatních lišil takovými rozměry, by byl vysoký zhruba jako Mount Everest.
Výjimečná v mnoha ohledech
Olbřímí bakterii objevil mořský biolog Olivier Gros v karibských bažinách. Původně ho však vůbec nenapadlo, že bílé svazečky drobných vláken, přichycené k mangrovovým listům, ústřicovým schránkám, skleněným lahvím a plastikovým pytlíkům, jsou bakterie, natož aby si dokázal představit, že jde o jednotlivé bakteriální buňky.
A úctyhodná velikost není jedinou podivností na Thiomargarita magnifica. Obrovský je i její genom obsahující celkem 11 milionů bází a přibližně 11 tisíc genů. Tedy asi třikrát více, než je u bakterií běžné. A ačkoli bakteriím většinou DNA pluje volně v cytoplazmě, u T. magnifica je uvnitř membránového vaku, jako u složitějších organismů.
Vědci si donedávna mysleli, že bakterie zkrátka takhle veliké být nemohou; věřili, že je omezuje vzdálenost, kterou molekuly, jež si vyměňují s prostředím, zvládnou urazit. Kdyby živiny nezvládly doputovat z vnější membrány dovnitř buňky a toxiny naopak nemohly vnitřní prostor buňky opustit, neměl by organismus šanci na přežití.
T. magnifica je ale plná vody a ta tlačí buněčný obsah přímo proti vnější membráně. K životu potřebné molekuly tak nemusí cestovat nijak daleko, natož urazit celou šířku obrovského jednobuněčného těla.
V laboratoři
Odborníci budou nově popsané obří bakterie rozhodně ještě dlouho podrobně zkoumat. Usnadňuje jim to fakt, že jsou pevné jako lidské nehty, což je další z věcí, nad kterou vědcům zůstává rozum stát. Zkrátka a dobře, T. magnifica je naprosto výjimečná, standardní je na ní snad jen způsob rozmnožování. K tomu dochází stejně jako u mnoha jiných bakterií binárním dělením. Vědci se ji teď chtějí pokusit pěstovat v laboratorních podmínkách, což by neměl být problém; pro člověka je totiž úplně neškodná.
Zdroj: Science