Scény jako z apokalypsy. Fotky z okolí Fukušimy
Polský fotograf Arkadiusz Podniesinski vyrazil do měst v zakázaném pásmu kolem jaderné elektrárny Fukušima, aby zdokumentoval život zde pět let po havárii.
Od havárie v jaderné elektrárně uplynulo v březnu pět let. V prvních měsících od nehody byla Fukušima hlavním tématem všech zpráv, ale postupně ji vytlačila aktuální témata. To ale neznamená, že by byl problém s únikem radioaktivních látek vyřešen a že lidé z okolí elektrárny mohou žít svůj život stejně jako předtím. Jen už to téměř nikoho nezajímá.
Polský fotograf Arkadiusz Podniesinski, který už dříve fotografoval oblast kolem černobylské jaderné elektrárny, dostal povolení vstoupit do zhruba dvacetikilometrové zakázané zóny kolem bývalé elektrárny. Na místě byl konfrontován s každodenní situací lidí, kteří na místě zůstali a jejichž život připomíná scény z hollywoodského apokalyptickém filmu. Podniesinski chce lidem prezentovat své nestranné fotografie a podat důležité informace, ale netouží po žádných senzacích, neovlivňuje ho žádná vládní propaganda ani lobbisté, kteří se snaží bagatelizovat dopady katastrofy.
„Když jsem plánoval svůj výlet do Fukušimy, nevěděl jsem, co mám čekat. Bude tam jiná kultura, jiný jazyk a od havárie uplynuly už pět let. Bude místo podobné Černobylu?“ svěřil se na svých stránkách Podniesinski. Svou fotografickou sérií prý nechce vyprávět o událostech, které ke katastrofě vedly. Stejně jako v Černobylu, i zde ten příběh všichni znají. Ale je třeba říct, že za nehodu nemůže jaderná energie, ani zemětřesení. A dokonce ani následné tsunami. Stejně jako v Černobylu může za obrovskou tragédii a přírodní katastrofu člověk. A tyto dvě nehody spolu mají společného mnohem víc.
Bezprostředně po neštěstí v elektrárně Fukušima byla vyhlášena tříkilometrová zóna zamoření. Ta byla později rozšířena na 20 kilometrů, které muselo opustit 160 tisíc obyvatel, někteří z nich byli vystěhováni násilně. Chaos způsobil, že mnoho rodin bylo rozděleno, a neefektivní systém monitorování úrovně radiace zase mohl za to, že mnoho lidí bylo evakuováno do míst, kde kontaminace byla ještě větší.
„Pět let po nehodě více než 120 tisíc lidí se stále nemůže vrátit do svých domovů a žije v dočasných bytech. Ale stejně jako v Černobylu, někteří obyvatelé se do svých domovů vrátili krátce po evakuaci a jiní je dokonce neopustili nikdy,“ líčí Podniesinski.
Do měst a obcí s nejvyšší úrovní kontaminace (na grafice je to oblast vyznačena červenou barvou) je dodnes zakázáno vstupovat bez zvláštního povolení. Úroveň radiace zde překračuje 50 mSv za rok, přičemž průměrný Evropan je vystaven záření o síle 1,7 mSv za rok. V této oblasti není možné provádět žádné opravy ani dekontaminační práce. Podle prognóz to bude trvat ještě dlouho, než se lidé budou moci do těchto měst vrátit, pokud vůbec.
Fukušima mapka, Foto: Facebook Arkadiusz Podniesinski
Oranžová zóna je méně znečištěná, stále je ale neobyvatelná. Úroveň radiace je menší (20 až 50 mSv za rok), čištění a dekontaminační práce zde stále probíhají. Obyvatelé mohou navštěvovat své domovy, ale stále v nich nemohou žít.
Zóna s nejnižší úrovni radiace (méně než 20 mSv za rok) je zelená zóna a dekontaminační práce zde byly dokončeny. Čištění je v závěrečné práci a evakuace bude brzy zrušena.
(LK)