Rozbory českých popelnic ukázaly, jak mladí plýtvají jídlem. Co nejvíc vyhazují a proč?

Rozbory popelnic univerzitních kolejí ukázaly, že mladí lidé denně vyplýtvají v průměru 43,4 gramu potravin na osobu. Další součástí průzkumu byla deníková šetření, do kterých se zapojili lidé z generace Z žijící nejen na kolejích, ale také sami nebo s rodinou. Z deníků vyplynulo, že tato skupina mladých denně vyplýtvá 30 gramů na osobu. Důvodem plýtvání je zejména špatné plánování při nákupu a přípravě jídla, řekly dnes novinářům vědkyně.

Čtěte také: Musk se inspiroval technologií ze Star Treku: Pracuje na zařízení, které má navrátit zrak

Tříletý projekt zaměřený na generaci Z spustili odborníci loni. Vedlo je k tomu zjištění, že tato generace navzdory zájmu o udržitelnost nejvíce plýtvá potravinami, vědci také chtěli jejich chování ovlivnit. První rok experimentu zahrnoval dotazníkové šetření, které výzkumníci následně doplnili o výsledky rozborů směsného komunálního odpadu z deseti vysokoškolských kolejích po celé republice.

„Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad analyzován, díky čemuž máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity. Data z rozborů popelnic ukazují, že vyplýtvají 43,4 gramu potravin. Nejčastěji je to ovoce a zelenina, dále pečivo. „S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme dále prověřovat,“ dodala Veselá.

Další součástí výzkumu byla deníková šetření, kam si lidé z generace Z žijící s rodinou, na kolejích či sami, zapisovali, kolik jídla vyhodí a proč. Z deníků z 214 domácností vyplynulo, že denně je to 30 gramů na osobu. „Při zapisování lidé už o spotřebě přemýšleli, plýtvání tedy omezili,“ poznamenala Veronika Mokrejšová z pražské univerzity.

Z výzkumu dále plyne, že mladí lidé méně plýtvají, pokud žijí s rodiči. Množství vyhozeného jídla klesá také s tím, čím více je členů domácnosti. Je ho méně i v případě, že lidé pěstují ovoce a zeleninu, a tedy vědí, co za produkcí potravin stojí. Jako příčiny vyhození potravin lidé nejčastěji uváděli, že nakoupili příliš mnoho jídla, špatně jej skladovali nebo uvařili velké množství. „Špatné plánování je zodpovědné za 58 procent plýtvání potravin. Dále jsme zjistili, že 42 procent by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné,“ uvedla Mokrejšová.

Odborníci se v další fázi projektu zaměří na to, jak chování generace Z změnit. Mladí lidé uvádějí, že chtějí informace o plýtvání získávat zejména prostřednictvím sociálních sítí a krátkých informačních videí. Vznikla proto on-line komunikační kampaň Nebuď Trash a v plánu jsou také workshopy na univerzitách. Měření množství odpadu na kolejích bude pokračovat a vědci budou sledovat, zda díky intervencím nastane změna směrem k udržitelnějšímu nakládání s potravinami. Intervence vědci v posledním roce zastaví a budou sledovat, zda kampaň měla dlouhodobější efekt.

Zdroj: ČTK, Mendelova univerzita

Video, které jste mohli minout: ČEZ a Rolls-Royce budou spolupracovat. Na vývoji modulárních jaderných reaktorů, potvrdil Fiala