Deset let zpátky se razantně změnil svět, najednou nejvíc trpí mladí. Řeší se, co se stalo
Křivka štěstí dříve připomínala písmenko U - na začátku a na konci života byli lidé nejšťastnější. Najednou je ale všechno jinak a odborníci nevědí, jak s touto informací naložit. Je to totiž úplně poprvé.
To, jak naprosto univerzálně platná byla takzvaná křivka štěstí, se jen těžko vysvětluje. Vědci ji prokázali v každé lidské společnosti, kterou měli možnost pozorovat. Nezáleželo na tom, zda jde o bohatou společnost nebo rozvojový národ, jestli se tam lidé dožívají nižšího či vyššího věku, ani jestli v zemi vládne totalita, či zda má demokratické zřízení.
Nezáleželo na průměrném platu, na tom, jestli jde o anglicky mluvící zemi, nebo na kterém se nachází kontinentu. Všude to bylo stejně. Dokonce se podobný fenomén povedlo prokázat i u lidoopů. Jako by všichni lidoopi byli zkrátka předurčeni se cítit šťastní v mládí, pak zažít propad a nakonec na stáří znovu své štěstí najít. Teď je ale najednou všechno jinak.
Mladé ženy trpí nejvíc
Výzkumníci v čele s profesorem Davidem Blanchflowerem z univerzity v Dartmouthu zjistili, že křivka štěstí už nemá tvar písmene U, ale spíše připomíná téměř rovnou čáru nahoru, při čemž nejšťastnější a nejspokojenější jsou lidé na konci života a nejméně spokojení na začátku dospělosti. "Šokovalo nás to," uvedl Blanchflower. "Najednou pozorujeme neuvěřitelný a nesmírně rychlý pokles štěstí u mladých lidí, zejména mladých žen, ale trend je u mladých mužů vidět také. Nic takového jsme nikdy předtím nepozorovali."
Mohlo by vás zajímat: Lidé si na dovolené nedokáží odpočinout, ukázal průzkum. Jaké jsou nejčastější chyby?
Počet mladých lidí, kteří potřebují pomoc v oblasti duševního zdraví, je čím dál vyšší a stoupá i počet případů hospitalizací kvůli sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Trend se navíc zdaleka neomezuje na Spojené státy, kde Blanchflower se svým týmem působí, ale podobná data ukazují průzkumy z celkem 80 světových zemí.
"Je to strašidelné a měli jsme s tím něco dělat už dávno," zhodnotil Blanchflower situaci. Problém ale je, že nikdo neví, kde se stala chyba a co se tak zásadního změnilo, že tato situace nastala.
Napadá vás důvod?
Jako první každého napadne zřejmě vliv pandemie covidu-19, ale Blanchflower zdůrazňuje, že tím to rozhodně není. "K vysvětlení bychom potřebovali něco, co se stalo už okolo roku 2014 a mělo zásadní dopad hlavně na mladé a speciálně na mladé ženy," uvedl v magazínu Scientific American. Bohužel zatím nikdo nezjistil, co se přihodilo, takže si na odpovědi ještě budeme muset počkat.
Zdroj: Scientific American, Interdependence.org, University of Toronto, SSRN.