Proč jste ranní ptáče nebo noční sova? Nový výzkum přinesl částečnou odpověď

6 Zobrazit galerii

Pohled lidstva na vlastní vývoj se neustále mění a zpřesňuje. Dogmatické rozdělení jednotlivých vývojových fází člověka, které měly přicházet po sobě, už dávno neplatí, když vědci neustále přichází s důkazy, že různě vyvinutí lidé žili vedle sebe. A opakují se v tomto tvrzení i v rámci studie, která si vzala za cíl zjistit, proč někteří dnešní lidé bez obtíží vstávají už velmi brzy ráno, zatímco jiní ponocují. Vše by mohlo mít souvislost právě s tím, že Homo sapiens žil vedle Homo neanderthalensis, tedy neandrtálce, chcete-li.

Tým epidemiologa Johna Capra z Kalifornské univerzity v San Francisku naznačuje, že naši příbuzní homininé měli genetické odchylky, které je předurčovaly k časnému vstávání, a že tyto geny předali našim předkům Homo sapiens prostřednictvím křížení. Docházet k němu mělo začít přibližně před 70 tisíci lety, kdy člověk moudrý opustil Afriku a rozšířil se po Evropě a Asii. V těchto oblastech ale narazil právě na neandrtálce a přibližně po dobu dalších 30 tisíc let s ním žil v pospolitosti. Předpokládá se proto, že u většiny dnešních lidí pochází 1-4 procenta genomu právě od neandrtálců, což by ale mohlo stačit k tomu, aby došlo na výrazné odchylky tzv. vnitřních hodin, přesněji cirkadiánního rytmu.

Ten ovlivňuje sklony k tomu, zda jsme spíše ranní ptáčata, nebo noční sovy, případně zasahuje do toho, jak rychle jsme schopní usnout. Dalšími faktory pak může být zeměpisná šířka oblasti, z níž pochází naši přímí předci, čímž se tým Johna Capra rovněž zabýval. Zjistil, že kratší tělesný rytmu může pocházet zejména z výše položených oblastí a ovlivňovat i ranní aktivitu, což by sedělo právě na neandrtálce, kteří měli podle studie žít spíše v horách. Když se pak ve stejných oblastech usadili moderní lidé a smísili se s neandrtálci, právě tyto geny by měly větší šanci se udržet a předávat se dál, protože nadále poskytovaly určitou evoluční výhodu.

Neandrtálec jako ranní ptáče

Aby John Capra svou hypotézu ověřil, identifikoval nejprve stovky potenciálních genetických variací, které by mohly ovlivňovat cirkadiánni rytmus. A poté pomocí umělé inteligence vysledoval genetické varianty, které by pravděpodobně vedly ke zřetelně odlišným tělesným hodinám u obou druhů. Poté tým prošel data z britské biobanky, dlouhodobého výzkumného projektu, který shromáždil genomy statisíců lidí, a hledal varianty, o nichž předpokládal, že pocházejí od neandrtálců. Mnohé z těchto variant byly nejen spojeny s cirkadiánním rytmem, ale konkrétně souvisely se vstáváním i usínáním.

Mohlo by vás zajímat: Skládací kostra, detaily orgánů i obří neandrtálec. Humpolecké muzeum vás nudit nebude

Ačkoliv tedy neandertálci možná přispěli k tomu, že někteří lidé jsou ranní ptáčata, autoři studie také tvrdí, že o tomto vlivu zůstává mnoho neznámého. Nyní však plánují provést podobné studie na dalších, rozmanitějších populacích lidí a v laboratoři přesně otestovat, jak by tyto „neandertálské geny“ mohly ovlivnit naše spaní a vstávání. Rádi by také pátrali po dalších společných rysech, které utvářeli naši dávní, ale stále fascinující lidští bratranci.

Zdroj: Gizmodo, EurekAlert, GBE, The Guardian