Mexico City se pomalu potápí, časem může dojít k humanitární katastrofě. Jak rychle a proč město klesá?

Centrum Mexico City se zlatým Andělem nezávislosti už brzy nemusí působit majestátně Zdroj: iStock / Warner Bros.

Hlavní město Mexika se dlouhodobě potápí a podle vědců nelze tento proces zvrátit.

Hlavní město Mexika, známé spíše pod anglickým názvem Mexico City, leží výše než vrchol naší Sněžky, v průměru se jedná o 2 250 metrů nad mořem. Tohle číslo ale bude klesat. Ačkoli to není na první pohled vidět, Mexico City byly dříve takové americké Benátky a stejně jako slavná italská metropole se neustále potápí.

Mexico City — a victim of gravity and climate change — is sinking rapidly. https://t.co/yf1OhtmbXM pic.twitter.com/ijzD6oeTMY
— Hannah Fairfield (@hfairfield) February 17, 2017

Mexico City stojí na dně jezera

Na území mexické metropole se kdysi rozkládalo jezero Texcoco, z jehož hladiny vystupoval ostrov, na kterém stálo aztécké hlavní město Tenochtitlán. Ještě když Hernán Cortés dobýval Aztéckou říši, potřeboval k závěrečnému útoku na město lodě. Po porážce Aztéků byl Tenochtitlán srovnán se zemí a na jeho místě začalo růst nové hlavní město španělského Mexika. Stavitelé začali mělké jezero postupně zasypávat a vysoušet, aby na jeho odhaleném dně vybudovali další čtvrti (jedním ze stavitelů města byl i jezuita původem z Čech).

Zócalo Zdroj: iStock

Změny jsou nevratné

S rostoucím počtem obyvatel se však čím dál více využívaly podzemní zdroje vody a zároveň rostla tíha budov. Enormní tlak způsobil trhliny a smršťování půdy, výsledkem čehož je neustálé klesání města, které se navíc začalo projevovat i v nezastavěných zónách. Aktuálně město klesá rychlostí 50 cm za rok.

...Eventually they just decided to drain the lakes, and to this day Mexico city is sinking, suffers from sinkholes/quakes, and what little of the lakes (the axoloatl's habitat) are left are constantly shrinking and becoming increasingly polluted. pic.twitter.com/OzxG9wviWo
— MajoraZ (@Majora__Z) January 15, 2019

Mexico City je obrovskou metropolí, jejíž nejjižnější bod od toho nejsevernějšího dělí téměř 70 kilometrů. Pokles půdy představuje riziko nejen pro infrastrukturu včetně mrakodrapů v centru města, ale také pro 20 milionů Mexičanů. Zastavit pokles je podle severoamerických a mexických vědců, kteří se problémem zabývali, téměř nemožné a město bude dalších 150 let dále klesat. Smršťování jílovitého podloží navíc způsobuje znečišťování podzemních vod. Vysoušením podloží tak obyvatelé přicházejí o zdroje vody, a v budoucnu by tak metropole mohla čelit humanitární katastrofě.