Mexico City se pomalu potápí, může dojít k humanitární katastrofě

Hlavní město Mexika, známé spíše pod anglickým názvem Mexico City, leží výše než vrchol naší Sněžky, v průměru se jedná o 2 250 metrů nad mořem. Tohle číslo ale bude klesat. Ačkoli to není na první pohled vidět, Mexico City byly dříve takové americké Benátky a stejně jako slavná italská metropole se neustále potápí.

Mexico City — a victim of gravity and climate change — is sinking rapidly. https://t.co/yf1OhtmbXM pic.twitter.com/ijzD6oeTMY

— Hannah Fairfield (@hfairfield) February 17, 2017

Mexico City stojí na dně jezera

Na území mexické metropole se kdysi rozkládalo jezero Texcoco, z jehož hladiny vystupoval ostrov, na kterém stálo aztécké hlavní město Tenochtitlán. Ještě když Hernán Cortés dobýval Aztéckou říši, potřeboval k závěrečnému útoku na město lodě. Po porážce Aztéků byl Tenochtitlán srovnán se zemí a na jeho místě začalo růst nové hlavní město španělského Mexika. Stavitelé začali mělké jezero postupně zasypávat a vysoušet, aby na jeho odhaleném dně vybudovali další čtvrti (jedním ze stavitelů města byl i jezuita původem z Čech).

Záhady a konspirace

Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou

Záhady a konspirace

Škorpioni, hnis a bolestivé mučení. Mayské podsvětí bylo říší z nočních můr

Příroda

Velcí masožraví netopýři osídlili ruiny mayských měst. Podlahy chrámů jsou teď poseté kostmi

Změny jsou nevratné

S rostoucím počtem obyvatel se však čím dál více využívaly podzemní zdroje vody a zároveň rostla tíha budov. Enormní tlak způsobil trhliny a smršťování půdy, výsledkem čehož je neustálé klesání města, které se navíc začalo projevovat i v nezastavěných zónách. Aktuálně město klesá rychlostí 50 cm za rok.

Mexico City je obrovskou metropolí, jejíž nejjižnější bod od toho nejsevernějšího dělí téměř 70 kilometrů. Pokles půdy představuje riziko nejen pro infrastrukturu včetně mrakodrapů v centru města, ale také pro 20 milionů Mexičanů. Zastavit pokles je podle severoamerických a mexických vědců, kteří se problémem zabývali, téměř nemožné a město bude dalších 150 let dále klesat. Smršťování jílovitého podloží navíc způsobuje znečišťování podzemních vod. Vysoušením podloží tak obyvatelé přicházejí o zdroje vody, a v budoucnu by tak metropole mohla čelit humanitární katastrofě.

Zdroj: AGU