Počítačové hry představují obrovskou hrozbu pro vývoj dětí, varuje prestižní institut

Americká asociace pediatrů (American Academy of Pediatrics, AAP) je sdružením , které zastupuje americké dětské lékaře – a patří mezi nejvlivnější lékařské organizace v zemi. Její vyjádření jsou brána vážně nejen rodiči, ale také dalšími institucemi a také třeba zdravotními pojišťovnami. V polovině července letošního roku vydala velmi ostré prohlášení vůči násilným počítačovým hrám – respektive vůči jejich nevhodnosti pro mládež.

Lékaři tvrdí, že americké děti jsou stále intenzivněji vystaveny virtuálnímu násilí v podobě počítačových stříleček a dalších realistických videohrách. AAP v důsledku toho žádá mnohem přísnější regulaci těchto násilí zobrazujících a přinášejících médií. Nutno dodat, že AAP by chtěla spíše intenzivnější kontrolu ze strany rodičů než nějakou státem řízenou cenzuru. AAP se opírá o tvrzení, že "existuje široký vědecký konsesus o tom, že virtuální násilí zvyšuje agresivní myšlenky, pocity i chování".

AAP by rádo, aby ke změnám ve hrách přistoupili sami jejich tvůrci: žádá, aby zábavní průmysl přestal vynášet do nebe úžasné zbraně, odměňovat virtuální zabíjení a především aby začal zobrazovat násilí a smrt s jejich reálnými důsledky. Také doporučují rodičům i dětem, aby se naučili ordinovat dětem "herní dietu".

Má zpráva pravdu?

Ta doporučení, která AAP dává, jsou zcela logická a správná. Problém je, že fakta, z nichž autoři zprávy vycházejí, jsou velmi sporná. Rozhodně totiž není pravda, že by existovala nějaká absolutní shoda mezi vědci, že násilné hry mají na dětskou psychiku tak devastující účinky, jako tvrdí zpráva.

Prací na téma násilí ve hrách existuje obrovské množství, za posledních 20 let jich vznikly stovky. Poměr těch, které hry odsuzují vůči těm, které na nich neshledaly větší problém, je asi tak padesát na padesát. Řada lékařů a psychologů již tedy vystoupila s prohlášeními, že tato zpráva nereprezentuje aktuální stav vědeckého poznání a její závěry nejsou zcela věrohodné.

Největší problém totiž spočívá v tom, že stále ještě pořádně neznáme vliv násilných počítačových her na dlouhodobou agresivitu. Víme určitě, že krátkodobá míra agresivity opravdu po hraní stoupá, ale je velmi obtížné stanovit, jaké jsou následky dlouhodobé. Za prvé je takovou práci lze vytvořit na základě sledování dlouhodobého, trvajícího třeba desítky let – jenže tak dlouhou vlastně ještě ani střílečky neexistují…