Zničil Ztracené město Amazonie výbuch sopky? Nová odhalení převrátila celou záhadu naruby

Archeologické naleziště v údolí Upano je jedno z nejpozoruhodnějších v Jižní Americe. Tvoří ho víc než sedm tisíc různých staveb propojených cestami a hrázemi. Radiokarbonové datování ukazuje, že to tu od 7. století před naším letopočtem až do roku 550 n. l. skutečně žilo. Město se rozkládalo na ploše, která předčila i Machu Picchu, a vliv jeho obyvatel na krajinu byl patrný i desítky kilometrů za jeho hranicemi.

Historie

Vydá jedna z nejzáhadnějších říší své tajemství? Objev prastarého chrámu může být velkým průlomem

Odborníci dlouho předpokládali, že jeho konec byl náhlý a dramatický a dost podobný slavnějším Pompejím. Z vrstvy sopečného popela, kterou objevili, vydedukovali, že město zaniklo následkem ničivého výbuchu sopky Sangay vzdálené jen několik desítek kilometrů. Jenže nová data ukazují, že realita byla úplně jiná a o to podivnější.

Pomalý úpadek místo katastrofy

Výzkumníci totiž analyzovali usazeniny z jezera Cormorán, které leží nedaleko, a nenašli tam vůbec žádné známky masivního nánosu sopečného popela. A krom toho se ukázalo, že popela nalezeného přímo v místě je moc málo na to, aby se z něj dala potvrdit jakákoli seismická katastrofa. Teorie o rychlé zkáze tak vzala zasvé. Naopak, výzkum fosilizovaných pylových zrn vědce nasměroval k závěru, že se zemědělská aktivita postupně vytrácela; dokonce prý po několik staletí.

Záhady a konspirace

Záhada římského dvanáctistěnu: Účel tajemného artefaktu naznačuje dávná filozofie

Mezi lety 500 př. n. l. a 200 n. l. byla podle závěrů archeologů oblast na vrcholu aktivity. Místní pěstovali kukuřici a cíleně hospodařili s lesem, vysazovali a pravidelně ořezávali olše jako zdroj paliva i stavebního dřeva. Jenže pak nastal obrat. Pylové záznamy ukazují, že přibližně od 200 n. l. hospodářská činnost pomalu ustupovala a okolní lesy se postupně vracely do původní podoby. Do roku 550 n. l. už byla oblast prakticky opuštěná. A nikdo neví proč.

Obyvatelé ale město podle všeho opouštěli postupně asi po 350 let, než zůstalo prázdné. Studie zveřejněná v časopise Nature Communications tvrdí, že právě toto pomalé „umírání“ kdysi prosperujícího sídla celou záhadu ještě umocňuje. Jak je možné, že kultura, která dokázala vybudovat tak rozsáhlý a prosperující komplex, se nakonec vytratila beze stopy? Odpověď zatím nemáme, takže Ztracené město Amazonie zůstává jedním z největších archeologických tajemství Jižní Ameriky.

Zdroj: PHYS.org, Nature Communications, The Guardian, Nature.

Video, které jste mohli minout: Panelák jako z pohádky. V Havířově rozkvetly balkony, sousedská iniciativa uchvátila Česko