Záhada římského dvanáctistěnu: Účel tajemného artefaktu naznačuje dávná filozofie
Od objevu prvního exempláře v roce 1739 dráždí římský dvanáctistěn fantazii vědců i laiků. Bronzový předmět s kruhovými otvory a kuličkami na vrcholech se od té doby navíc povedlo najít na víc než stovce dalších míst, účel záhadného předmětu ale dosud nikdo nerozluštil.
Na první pohled předmět vypadá jako část hlavolamu, takový ježek v kleci bez ježka. Každá z jeho dvanácti pětiúhelníkových stěn má v sobě kruhový otvor jiné velikosti. Na každém z dvaceti vrcholů je bronzová kulička. Uvnitř je dvanáctistěn dutý. Když v roce 1739 v Anglii našli první exemplář, vyvolalo to senzaci a spoustu otázek, nikdo ale tehdy netušil, že budou následovat další. K roku 2025 jich archeologové nalezli již přes 120, přesto stále netušíme, k čemu záhadné dvanáctistěny sloužily.
Čtěte také: Největší záhada archeologie? Tajemný předmět z dob Římské říše trápí vědce, svitla ale naděje
Nepraktický dvanáctistěn jako zobrazení vesmíru?
Artefakt se objevuje v hrobech, skrýších mincí, dokonce i na skládkách. Někdy vedle něj leží i další záhadné předměty, jako jsou podivné tyče v ženském hrobě z německého Gellepu. Některé nalezené dvanáctistěny jsou větší, některé menší, a všechny pocházejí ze severozápadních provincií Římské říše, žádný přímo z Itálie.
Záhadu nepomáhá nic objasnit, protože ani jeden z dvanáctistěnů nemá žádný nápis ani rytinu. Všechny ale vypadají víceméně stejně, až na zmíněné rozdíly ve velikosti – nejmenší nalezený dvanáctistěn má asi čtyři centimetry v průměru, největší okolo deseti.
Odborníci během staletí navrhli více než padesát možností, od stojanu na svíčku po nástroj na pletení rukavic. Podle rakouského archeologa Michaela Guggenbergera, který se dvanáctistěnům věnoval v několika studiích, jde ale spíš o symbol než o nástroj. Ve své práci připomíná starověkou řeckou filozofii, kde každé z pěti pravidelných těles zastupovalo jeden z živlů: čtyřstěn oheň, osmistěn vzduch, dvacetistěn vodu, krychle zemi… a své zastoupení v tomto systému měl právě i dvanáctistěn. Představoval celek, což lze chápat jako vesmír.
Mohlo by vás také zajímat: Jak moc to smrdělo ve starověkém Římě? Mrtvoly a výkaly město proměnily v noční můru
Jde o metaforu, kterou použil už filozof Plútarchos ve 2. století n. l., a je možné, že právě v té době získal dvanáctistěn pro galořímské a keltské kultury hlubší význam. Variabilní otvory, zdánlivá nepraktičnost a pečlivé provedení by pak konečně dávaly smysl.
Zdroj: NY Post, Research Gate, The Quantum Record.
Video, které jste mohli minout: Archeologický výzkum v úseku Pražského okruhu odhalil 15 000 předmětů
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
