Výjimečná dívka umí „cestovat do minulosti i do budoucnosti“. Vědci důkladně prozkoumali její mozek

Mladá Francouzka, kterou v rámci výzkumu označují jako T. L., nemá jen opravdu dobrou paměť, ale zcela výjimečnou autobiografickou paměť, které se říká hyperthymesie neboli HSAM. Rozdíl je v tom, že T. L. nedisponuje schopností se rychle učit fakta, ale má celou osobní časovou osu, na kterou se vrací. Znovu a velice snadno si tak vybaví konkrétní dny a situace naprosto komplexně, včetně vůní, zvuků a tehdejších svých myšlenek.

T. L. odborníkům popsala, že si vzpomínky v hlavě „ukládá do velké bílé místnosti, kde má složky s tématy jako rodina, prázdniny a škola.“ Během okamžiku se k nim může kdykoli vrátit a jednotlivé epizody znovu prožívat.

Zajímavosti

Proč jsou v tolika filmech děsivé sklepy? Strach z podzemí má silný mytologický základ

Budoucnost jako vzpomínka

Výzkumníci schopnosti T. L. otestovali hned v několika experimentech. Hlavně chtěli zjistit, jak živé a bohaté její vzpomínky doopravdy jsou a jestli odpovídají skutečnému prožitku. T. L. dokázala plynule zařadit události na osobní časovou osu, přesně popisovala detaily prostředí i svoje emoce a zvládla dokonce i změnit úhel pohledu. Do událostí se tak vracela nejen jako účastník, ale taky jako pozorovatel.

Součástí zkoušek byla také práce s „budoucností.“ T. L. si měla představit konkrétní osobní události, které ji teprve čekají, a popsat je se stejnou pečlivostí. Její „scénáře“ působily mimořádně realisticky, s množstvím časových a prostorových souřadnic i smyslových detailů, jako kdyby se do budoucnosti opravdu mohla podívat.

Věda a technika

Gigantická vesmírná loď nás doveze na jinou planetu. 2400 lidí se během 400 let bude reprodukovat na palubě

Podivnosti v rodině

Samozřejmě nejde o žádné věštění; mozek totiž pro vzpomínky i představy budoucnosti využívá podobné mechanismy. U mladé Francouzky je ale tato schopnost ještě mnohonásobně lepší než u běžných lidí. Takže i když provádí totéž, co děláme všichni, když si v hlavě přehráváme včerejšek nebo trénujeme na zítřejší schůzku, dělá to s neobvyklou intenzitou a přesností. Zajímavé je, že lidé s HSAM obvykle nevynikají v učení encyklopedických dat. Jejich „super schopnost“ je zabudovaná v osobních vzpomínkách a v tom, jak je organizují. A stejně jako každý z nás můžou být náchylní k chybám a zkreslením.

V rodině T. L. se objevují i další zvláštnosti, třeba synestezie, což je způsob vnímání, kdy se míchají různé smysly. Někdo vidí zvuky, někdo slyší barvy. Další zvláštností v rodině T. L. je absolutní sluch, tedy schopnost poznat přesný tón. Podle odborníků je možné, že za všemi těmito odchylkami stojí podobné vrozené nastavení mozku, tedy silnější propojení oblastí pro paměť a emoce. Fenomén ale chtějí dál zkoumat.

Zdroj: PubMed, parisbraininstitute.org, cnlm.uci.edu, royalsocietypublishing.org

Video, které jste mohli minout: Čech vyryl živé želvě do krunýře své jméno. Video z Egypta ukazuje barbarskou bezohlednost