Co se děje v australské Oblasti 51? Odhalte skutečné tajemství místa, kde mají být mimozemšťané
Legendární Oblast 51, záhadné místo v americké poušti, kde se dějí věci, které vláda obyčejným lidem tají, má v Austrálii sestřičku. A je stejně tajemná a kontroverzní.
Přísně střeženou základnu amerických vzdušných sil v poušti Nevady milují tvůrci sci-fi seriálů, konspirační teoretici a miliony fanoušků UFO po celém světě. Málokdo z nich ale asi slyšel o podobném zařízení v Austrálii.
Líp než do středu kontinentu asi „schovat“ nešlo. Široko daleko pustina, písek, kameny. No dobře, asi 18 kilometrů odsud leží město Alice Springs, ale to neznamená, že tudy proudí davy lidí. K satelitové základně Pine Gap se jen tak někdo nedostane. Cedule na příjezdové cestě přikazuje ihned otočit auto a rozhodně nefotit!
Nástroj studené války
Ve spolupráci s australským ministerstvem obrany základně šéfují Američané ze CIA (Ústřední zpravodajské služby USA), NSA (Národní bezpečnostní agentury) a NRO (Národního průzkumného úřadu). Na vybudování Pine Gap se Austrálie dohodla se Spojenými státy v roce 1966, kdy dění ve světě určovala studená válka mezi východním a západním blokem. Západ potřeboval místo, odkud by mohl řídit americké výzvědné satelity, které pokrývají třetinu zeměkoule od Číny, přes Severní Koreu a Rusko, po Střední východ. A kde by měl klid od špionážních lodí, které se v mezinárodních vodách snažily zachytit signál. Pine Gap je tak daleko od pobřeží, že mají nepřátelská plavidla smůlu.
Nepovolaným zvědavcům je sem vstup přísně zakázán. Ani to nezkoušejte, pokud se nechcete nechat zatknout. Něco o tom, jak to tam vypadá a chodí, se ale ví. Základna je vybavena obrovským komplexem výkonných počítačů a anténami, které před počasím i nežádoucími zraky chrání 38 radomových krytů. Do 80. let si tu Američané dost hráli na vlastním písečku a svodky na stůl nedostával ani australský premiér. S blížícím se koncem studené války Amerika píseček zpřístupnila i australským „bábovičkám“. Každopádně australští zaměstnanci mají zapovězen přístup do kryptologické „komnaty“ NSA a na oplátku američtí pracovníci nesmějí vkročit k australským kryptologům (jak nám nedávno ukázal seriál Pine Gap).
Nerušit, zkoumáme vesmír!
O účelu základny vláda v době jejího vzniku mlžila. Oficiální verzí pro veřejnost byl až do roku 1988 „průzkum vesmíru“. Ve skutečnosti se Američané na počátku snažili získat informace o sovětském jaderném programu a mapovali testy raket v Číně, Pákistánu či Indii. Za války ve Vietnamu základna tipovala cíle pro bombardování v Kambodži. Po pádu železné opony se postupně stala armádním strategickým centrem v boji proti terorismu. Hrála roli při válce v Zálivu, v Iráku, v Afghánistánu, v Sýrii či v Gaze. Lokalizovala sice bojovníky Al-Káidy a Tálibánu, pro které už si pak na jisto zaletěly drony, podílela se ovšem také na smrtích civilistů.
Přečtěte si také: Revoluce na bojišti: Ukrajina posílá na Rusy roje dronů. Jejich útok řídí umělá inteligence
Není divu, že se Pine Gap znelíbila protiválečným aktivistům. Nadšení nevyvolává ani v řadách místních. Někteří sice v zařízení vidí ekonomickou vzpruhu regionu, jiní ale mají strach, že se může stát cílem jaderného útoku. Podle whistleblowera Edwarda Snowdena navíc Pine Gap kromě vojenských informací pomáhá shromažďovat i e-maily, mobilní komunikaci a další data australských občanů. A tady už výmluva na boj proti terorismu neobstojí.
Mark Frost ve svém románu Tajná historie Twin Peaks z roku 2016 základnu označil za dílo mimozemské civilizace. Možná by nakonec bylo lepší, kdyby jejím skutečným, dobře utajovaným posláním byla komunikace s ufony.
Zdroj: ABC, NT News, The Guardian
Video, které jste mohli minout: Kopance a údery. Drsné záběry ukazují rvačku v pražském metru, policie hledá svědky