Počítačové hry způsobí pád západní civilizace, naznačuje respektovaný psycholog

Existuje jen málo známějších a celosvětově respektovaných psychologů, než je Philip Zimbardo. Do učebnic i povědomí lidí, kteří se jinak o psychologie nezajímají, vstoupil už roku 1971, kdy podnikl slavný Stanfordský experiment. Od té doby se ale jeho zájem přesunul na jiné rizikové cíle – například na roli muže.

Ve hře Call of Duty odehráli lidé pouhý měsíc od jejího vydání 68 000 let. Právě to je jedním z čísel, na nichž Zimbardo staví svou hypotézu o krizi moderního muže. Psycholog právě dokončil rozsáhlou studii, v níž zkoumal, jak počítačové hry a pornografie mění mužské chování.

Podle něj jsou rozsáhlé změny mužského chování, k nimž v poslední době dochází, způsobené především dvěma faktory: čím dál rozsáhlejší konzumací pornografie a her na počítači. Zimbardo píše: „Mozky chlapců jsou digitálně přenastavovány, mění se u nich nastavení center odměny.“ V jeho výzkumech se ukazuje, že mladí muži začínají uspokojovat většinu svých přirozených potřeb ne v reálném životě, ale v kyberprostoru. Jak to podle něj funguje?

Zrada na mužích

Počítačové hry i pornografie mají podle Zimbarda výjimečnou schopnost působit na mužskou psychiku, síla jejich dopadu se nedá srovnat s ničím jiným. Jejich snadná dostupnost, levnost i schopnost zcela zasytit všechna centra mužských potřeb, jsou zcela bezprecedentní. Z výzkumů vyplývá, že pro stále větší množství mladých mužů je průměrná doba strávená hraním 4 hodiny…

Zimbardo a jeho kolegyně Nikita D. Coulombeová tyto výsledky uveřejnili v rozsáhlé knize, která vyšla pod názvem Man (Dis)Connected. Základní tezí této práce je, že mužům přestávají stačit systémy odměn v reálném světě. Kvůli tomu se jich stále více přestává zajímat o tyto sociální odměny (hezká žena, úspěšná práce, vliv na společnost) a nesnaží se měnit okolní svět. Místo toho si všechny tyto potřeby uspokojují ve virtuálních světech: v pornografii nacházejí vždy ochotné partnerky, ve hrách úspěch a uspokojení z vlivu na něco.

Bez pornografie není sexu

Jedním z „důkazů“, které vědec používá, je stále stoupající počet žen na amerických univerzitách: v posledním desetiletí poprvé překročil počet mužů, dnes je studentek asi o 10 procent více než studentů.

Tato vykořeněnost z reálného života vede k začarovanému kruhu: mladý muž, který sbírá sexuální zkušenosti v pornografii, nemá šanci získat komunikační zkušenosti potřebné k tomu, aby získal reálnou partnerku: ukazuje se to jako příliš náročné, komplikované a navíc nespolehlivé. A ve výsledku je stejně jen málo žen tak atraktivních jako profesionální pornoherečky... A tak se muž vrací zpět k virtuálním odměnám v podobě pornografie.

Kdo za to může?

Jakožto správný společenský vědec hledá Zimbardo i příčiny tohoto stavu. Vidí ho v absenci otců. V USA má asi 1/3 rodin jen jednoho rodiče, v drtivé většině případů je to žena. Zatímco dívky tolik mužskou výchovu nepotřebují, chlapci se bez ní obejdou jen těžko – na tom se shodují nejen Zimbardo s Coulombeovou, ale i mnoho dalších psychologů nejrůznějších specializací a škol.

Tyto údaje jsou velmi zajímavé a o naší civilizaci rozhodně vypovídají mnoho, je však otázkou, jak kvalitní jsou údaje, z nichž Zimbardo vychází. Někteří autoři například upozorňují, že Zimbardo přisuzuje patologické hraní jen mužům, přitom statisticky je průměrným hráčem žena ve středním věku, která si užívá her na sociálních sítích (všechny ty Farmy a Městečka a podobně)...

Text: RD